Šéf Všeobecné fakultní nemocnice: Zatím běžnou péči neomezujeme, nemusí to ale platit dlouho
Jedno z páteřních míst zdravotní péče v zemi, Všeobecná fakultní nemocnic v Praze na Karlově náměstí, zatím i přes výrazný nárůst rozšíření nemoci COVID-19 v Česku a s tím spojeným tlakem na zdravotnický personál stíhá. „Zásadní je, že máme dostatek zdravotnických pomůcek,“ popisuje v rozhovoru pro web E15.cz ředitel této nemocnice David Feltl. Problémových pacientů ale podle něj bude přibývat, situace může být velmi komplikovaná odhadem dva měsíce. “Ale nepanikařme,” nabádá.
Jak v tuto chvíli vypadá připravenost vaší nemocnice na očekávaný vyšší přírůstek případů epidemie nemoci COVID-19 v Česku?
Zatím držíme normální provoz. Neomezujeme jinou péči. To ale nemusí platit dlouho. Každopádně oproti jaru jsme na nápor na naší nemocnici - a jinde jsou na tom podobně - dobře připraveni. V případě opravdu velkého tlaku na nemocnici kvůli vyššímu výskytu koronavirových pacientů máme připraveny scénáře pro přetransformování jednotlivých oddělení.
Uvedu to na příkladu. Na chirurgické jednotce intenzivní péče máme osm lůžek a jeden takzvaný izolační box, kde je zajištěna standardní péče o pacienta, kterého chceme izolovat, v tomto případě covidového pacienta, a o ostatních sedm pacientů na této JIP může být dál standardně pečováno. Podobně je to zajištěno na dalších odděleních, jsme dále připraveni přesouvat pacienty dle potřeb takové flexibilně mobilní kapacity. Zásadní je pak také to, že zdravotnický personál má oproti jaru dostatek ochranných pomůcek.
Kolik máte v tuto chvíli (rozhovor byl veden v pátek 9. října ve 12:30 - poznámka redakce) v nemocnici covidových pacientů?
Sledujeme to online v podstatě v reálném čase, máme velmi dobrý přehled. Aktuálně je to 36 pacientů léčených s obtížemi v souvislosti s nemocí COVID-19, osm z nich je ventilovaných. Je to zhruba stejný počet jako v největších náporech na jaře. Situace oproti jaru je jiná také v tom, že se postupně nějakým způsobem do péče o nemocné covidové pacienty zapojují mnohé nemocnice, tlak se rozprostírá v celém zdravotnickém systému. Drtivá většina pacientů je zatím v lehkém či středně těžkém stádiu nemoci.
To zní relativně optimisticky.
Je pravda, že v některých nemocnicích už museli - aby situaci zvládli - omezit neakutní péči o jiné než koronavirové pacienty. Něco se muselo přizavírat. Nás to s velkou pravděpodobností v řádu týdnů také doběhne.
Máte nějaký horní limit s jakým počtem hospitalizovaných covidových pacientů by to pro vás začal být problém?
Horní limit, kdy už bychom museli přemýšlet o tom, kde něco nějak omezit, je kolem 45 pacientů.
A jaký je strop vůbec v pojmutí maximálního počtu nemocných s koronavirem?
To lze těžko říct. Možná někde kolem čísla 500. Abych byl konkrétnější. Na chirurgické JIP máme 18 lůžek s ventilátory, pokud bychom tedy neměli ventilátor poskytnout necovidovému pacientovi, limit je 18 pacientů se skutečné těžkými a vážnými projevy nemoci COVID-19.
Kolik je u vás aktuálně nakažených zdravotníků?
Máme 60 nakažených zdravotníků. Šlo v podstatě vždy o komunitní přenos, nikoliv o nákazu v nemocnici. Tam by se v případě správného zacházení s ochrannými pomůckami nakazit neměli. Dalších asi 160 lidí bylo vytrasováno jako kontakty těchto nakažených. Tito ale podle zákona nemusí mířit do karantény, za správného dodržení bezpečnostních opatření mohou dál pracovat. Aktuálně nám tak chybí v akci asi jedno procento ze zhruba 6500 pracovníků naší nemocnice.
Mluví se o zapojení mediků, studentů lékařských fakult, to se už u vás ve větší míře děje?
Bez nich by nebylo možné provozovat odběrové místo. Jim samozřejmě patří velký dík. Mám dojem, že se zapojují velmi proaktivně a jsou významnou pomocnou silou.
Projevuje se ta nemoc u pacientů nějak jinak než na jaře, nebo stejně?
V tom rozdíly nejsou. Jde o zánět horních cest dýchacích, pokud skončí pacienti u nás, komplikacemi jsou zejména těžké zápaly plic, dušnost, kašel, horečka. V extrémních případech je třeba pacienty ventilovat, případně nasazovat mimotělní oběh. Prognóza i takových pacientů je ale dobrá a přes tři čtvrtiny z nich pak nemusí mít další následky.
Je něco, v čem by vám mohla nebo měla vláda a pak také obecně veřejnost pomoci?
Hlavní, co potřebujeme, si musíme vyřešit my zdravotníci mezi sebou. A to je: co možná největší zapojení maxima složek celého zdravotního systému, aby ta zátěž byla rozložená, aby to nestálo na pár nemocnicích. A to se snad myslím děje. Bude to chvíli trvat, takže takto to musíme vydržet nejspíš nějaké dva měsíce.
A dovolím si apelovat na všechny, aby nepanikařili. Naše zdravotnictví je na špičkové úrovni, i absorpční schopnost celého systému je velká. A také buďme realisti. Sledujme vývoj u nás a v okolních zemích, tam to také není bůhvíjaké. V posledních dnech to vypadá, že jsme nejhorší na světě, ale i jinde počty nemocných rostou. Je to problém všude.
