Sporná AstraZeneca: Část EU se vakcíny bojí, ale o dodávky bojuje

Vrchní sestra Ivana Škoríková ukazuje krabičku s vakcínou proti koronaviru v novém velkokapacitním očkovacím centru v Plzni.

Vrchní sestra Ivana Škoríková ukazuje krabičku s vakcínou proti koronaviru v novém velkokapacitním očkovacím centru v Plzni. Zdroj: ČTK / Chaloupka Miroslav

Vakcína společnosti AstraZeneca
Očkování vakcínou společnosti AstraZeneca v Belgii
V Británii je očkování v plném proudu, místní se preparátu od společnosti AstraZeneca nebojí.
V Británii je očkování v plném proudu, místní se preparátu od společnosti AstraZeneca nebojí.
5
Fotogalerie

Levná a snadno skladovatelná vakcína britsko-švédské společnosti AstraZeneca má teoreticky všechny předpoklady být globálním pilířem očkování. Místo toho je symbolem vakcinačních nesnází a frustrací. Dodávky látky do EU váznou, zčásti i kvůli vakcinačnímu nacionalismu. Zároveň přibývá unijních zemí, které pozastavily aplikaci preparátu v obavě z výskytu krevních sraženin u očkovaných. 

Dánsko preventivně pozastavilo očkování vakcínou od firma AstraZeneca již minulý týden, postupně se k němu přidaly Norsko, Island, Bulharsko, Rumunsko, Nizozemsko a nejnověji také Německo, Francie, Itálie i Španělsko. Česko dál vakcínou od AstraZenecy očkuje, podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) totiž není prokázaná souvislost s trombózami.

Evropská unie čelí dalšímu omezení dodávek od firmy AstraZeneca, které společnost vysvětluje výrobními problémy a exportními omezeními. Kupříkladu Německo hlásilo, že mu výpadky působí problémy v době, kdy se v zemi rozjíždí třetí vlna epidemie. Pozdržen tak má být pilotní projekt očkování u praktiků v Durynsku. V pondělí odpoledne však země preventivně zastavila podávání této látky, dokud se neprošetří její možná zdravotní rizika.

Výrobce očekává, že v prvním pololetí dokáže sedmadvacítce dodat sto milionů dávek, pouhou třetinu původně plánovaného množství. Unijní představitelé znovu dávají najevo svou nelibost.

„Vidím snahu, ale ne největší možnou snahu,“ uvedl na Twitteru eurokomisař pro jednotný trh Thierry Breton. „Evropská unie uzavřela s farmaceutickými firmami jasné závazky a předpokládáme, že budou plněny,“ přisadil si podle agentury Bloomberg italský premiér Mario Draghi.

Itálie dala hlasitě najevo nespokojenost už počátkem března, kdy firmě v souvislosti s nedodržením smlouvy zablokovala vývoz 250 tisíc dávek látky do Austrálie. Zároveň patří mezi země, které pozastavily nebo omezily užívání vakcíny po zprávách o výskytech krevních sraženin u očkovaných. Krátce před Německem na seznam přibyly také Irsko a Nizozemsko.

Není to navíc první problém s důvěryhodností, který vakcínu provází. Už dříve některé státy řešily nedostatek dat z klinických testů a zpochybňovaly její účinnost u starších osob. To vše vede k tomu, že část zejména seniorů látku odmítá, což brzdí už tak velmi pomalý rozjezd očkování v Evropě.

Podle průzkumu YouGov se vakcína AstraZeneca těší ve sledovaných zemích nejnižší důvěře ze schválených přípravků. Až 27 procent Němců uvedlo, že by si ji nedalo píchnout a raději by počkalo na jinou látku. Ve Francii a v Británii je podíl odmítajících jen o pár procentních bodů nižší. Průzkum byl přitom proveden ještě před nynějšími podezřeními na trombózy.

Británie, jež má s očkováním více zkušeností než EU a přípravek společnosti AstraZeneca je páteří její očkovací strategie, k přerušení aplikace látky nevidí důvody. Vyzdvihuje naopak, že od února výrazně klesají počty hospitalizovaných seniorů, tedy skupiny, která už byla poměrně významně proočkována. Čtyři pětiny Britů vakcínu považují za bezpečnou, je jich nepatrně více než v případě přípravku Pfizeru.

Navzdory dohadům o účinnosti a přínosech preparátu zřejmě žádná jiná vakcína nevyvolává takové mezinárodní třenice týkající se dodávek. Brusel se od ledna pře s Londýnem a mimo jiné tvrdí, že dodávky do unie měly jít podle smlouvy i z britských továren firmy AstraZeneca. Unijní diplomaté ale podle BBC soukromě připouštějí, že chyba není na straně Británie. „Vina leží na společnosti, která prodala stejnou vakcínu dvakrát, ale dodala ji pouze jednomu z klientů,“ řekl stanici nejmenovaný zdroj.

Boj o vakcínu může narušit i očekávané oteplování vztahů EU se Spojenými státy. Administrativa Joea Bidena totiž zaujala v této záležitosti pozici své předchůdkyně: Amerika především. AstraZeneca chtěla vykrýt nedostatek látky pro evropský trh dodávkami z tamní výroby. Bílý dům ale uvedl, že chce mít v pohotovosti veškeré zásoby, přestože látka v zemi nezíská povolení k používání dříve než za několik týdnů.

Reuters: Itálie prosazuje Sputnik V

  • V EU se delší dobu hovoří o tom, že by trhlinu v dodávkách západních vakcín mohly zalátat očkovací přípravky z Ruska a z Číny. Zejména ve střední Evropě se vede debata o využití látky Sputnik V, která však není v unii schválená a nad její dostupností ve větším množství se vznáší otazník.
  • Reuters s odkazem na nejmenované zdroje tvrdí, že se sedmadvacítka možností využít Sputnik stále vážněji zabývá. Zatímco Maďarsko a Slovensko vakcínu už pořídily a v Česku o nákupu hovoří prezident Miloš Zeman, Itálie ji chce vyrábět. A Řím je podle agentury také hnací silou snahy zahrnout Sputnik do unijního vakcinačního portfolia.

Země podle počtu naočkovaných dávek na sto obyvatel

  1. Izrael 103
  2. Seychely 92
  3. SAE 61
  4. Maledivy 55
  5. Británie 39
  6. Bahrajn 36
  7. Chile 34
  8. USA 32
  9. Srbsko 28
  10. Malta 24

Státy visegrádské čtyřky

12. Maďarsko 18

26. Polsko 12

29. Slovensko 11

39. Česko 10

Pramen Bloomberg