Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell a příznivci jeho přístupu ke koronavirové pandemii věřili, že v hlavním městě Švédska bude brzy alespoň částečně fungovat kolektivní imunita. Testování protilátek na Covid-19 z počátku měsíce ale ničemu podobnému nenasvědčuje. Ve Stockholmu je tou dobou mělo přes sedm procent lidí, v dalších částech země ještě méně. Počet obětí mezitím strmě roste.
Švédsko aktuálně eviduje téměř čtyři tisíce obětí koronaviru, což z něj v přepočtu na obyvatele činí jednu z nejpostiženějších zemí světa. Mnozí však doufali, že relativně vysoký počet úmrtí bude vyvážen brzkým nástupem kolektivní imunity, která státu poskytne výhodu do případných dalších vln pandemie.
„Podle tvůrců našich modelů začínáme vidět ve Stockholmu tolik imunních lidí, že to začíná mít vliv na šíření infekce,“ uvedl Tegnell už v dubnu s tím, že kolektivní imunity by tak mohlo být dosaženo do několika týdnů. Realita však teorii nepotvrdila, testy naměřily protilátky u 7,3 procent obyvatel metropole. Předpokládá se přitom, že skupinová imunita funguje, pokud je má šedesát až osmdesát procent populace.
Testy byly provedeny na relativně malém vzorku, což může ovlivnit jejich vypovídací hodnotu. Odběry navíc pobíhaly na konci dubna, pro současnost proto podle Tegnella nejsou zcela relevantní. „Teď jsme ve Stockholmu zhruba na 20 procentech,“ tvrdí. Úřady ovšem předpokládaly, že už na počátku května bude mít nemoc za sebou čtvrtina obyvatel Stockholmu.
Za posledních sedm dní připadá ve Švédsku 5,25 úmrtí na koronavirus na milion obyvatel. O pomyslnou příčku relativně nejvíce zasažené země světa se tak dělí s Velkou Británií, kde tento poměr činí 5,3, vyplývá z dat projektu Oxfordské univerzity Our World in Data. Pro srovnání – v Itálii, kde je již epidemie za svým vrcholem, připadá v posledním týdnu na milion obyvatel 2,89 mrtvého, v Česku poměr činí 0,19.
Švédsko v reakci na pandemii nevyhlásilo nouzový stav ani nezavedlo žádná omezení pro své obyvatele. Vládní opatření jsou vydávána formou doporučení. Lidé mají zůstat doma, pokud se cítí být nemocní a na veřejnosti mají dodržovat rozestupy. Většina podniků, restaurací nebo škol zůstala otevřená. Jedním z mála zákazů je stopka pro akce s účastí více než 50 osob. Kromě odolnosti populace před dalšími vlnami šíření koronaviru mají být benefitem tohoto přístupu i menší hospodářské dopady.
Otazníky pro ekonomiku
Vládní kritici se však domnívají, že na zbytku Evropy závislá švédská ekonomika utrží i tak podobné rány jako sousední země.
„Je příliš brzy na to, abychom mohli prohlásit, že jsme na tom lépe než ostatní,“ řekla listu Financial Times ekonomka Christina Nymanová z finančního ústavu Handelsbanken. „Myslíme si, že nakonec Švédsko dopadne víceméně stejně,“ dodala.
Bývalý švédský hlavní epidemiolog Johan Giesecke, který je nyní poradcem Světové zdravotnické organizace, švédskou politiku obhajuje. Přísná opatření v jiných zemích světa podle něj virus nezastaví, jen odloží nevyhnutelné oběti na životech na později. „Je toho jen velmi málo, co můžeme udělat, abychom zabránili šíření koronaviru,“ napsal ve zdravotnickém magazínu Lancet.
Odpor sílí
Další vědci si ale tak jistí nejsou. Už více než dva tisíce švédských lékařů a dalších vědců podepsalo otevřený dopis, který vyzývá vládu, aby přijala přísnější opatření včetně zákazů, nikoliv pouhých doporučení. „Obětujeme staré a nemocné lidi,“ řekl pro Business Insider jeden ze signatářů dopisu, profesor endokrinologie na univerzitě Institut Karolinska.
Kritický je i profesor infekční medicíny Björn Olsen z univerzity v Uppsale. „Myslím si, že ke kolektivní imunitě máme daleko, pokud jí vůbec někdy dosáhneme,“ uvedl podle Reuters.
Nemocí Covid-19 se ve Švédsku, které je podobně lidnaté jako Česko, dosud nakazilo více než 32 tisíc lidí. Nemoc si podle posledních údajů vyžádala téměř 3900 obětí.
