Přesně 66 dní trval v České republice nouzový stav, který vláda vyhlásila kvůli šíření pandemie koronaviru v březnu. Vyhlášen byl historicky poprvé na celé území státu a provázela ho přísná omezení. I po jeho skončení však řada opatření stále platí, jako nošení roušek či uzavření škol. Podívejte se na časovou osu, která připomíná nejvýznamnější milníky uplynulého období.
Epidemie v Česku propukla 1. března, kdy vláda informovala o prvních třech lidech, kteří se nakazili onemocněním Covid-19. V následujících dnech přibývali rychlým tempem další nemocní, zprvu měli vazby především na lidi, kteří se vrátili z Itálie. V tu dobu totiž probíhaly jarní prázdniny a řada rodin se je rozhodla trávit na horách v Itálii, kde se nemoc prudce šířila.
Za více než týden, 12. března, rozhodla vláda Andreje Babiše (ANO) o vyhlášení nouzového stavu na celém území republiky. Ještě předtím zavřela všechny školy, následovaly restaurace, většina obchodů a služeb. O následujícím víkendu rozhodl kabinet po řadě nočních jednání o omezení volného pohybu a konečně o faktickém uzavření hranic. Cizinci nesměli přes hranice, Češi nesměli vycestovat. Byla zakázána mezinárodní pozemní doprava.
Následující týden se nesl v duchu nedostatku ochranných pomůcek a roušek. Zpočátku zkoušel pomůcky nakupovat ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), efektivněji se to nakonec ale podařilo ministru vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD). Ve spolupráci s prezidentskou kanceláří se mu podařilo dohodnout letecký most z Číny a i díky velkému nákladnímu letounu Ruslan, jehož lety si vláda objednala prostřesnictvím NATO, začaly do Česka proudit miliony roušek, respirátorů a dalších ochranných pomůcek. Letecký most trval až do května. V současnosti probíhají audity a kontroly, zda nákupy proběhly podle pravidel.
Týden po vyhlášení nouzového stavu rozhodla vláda o tom, že se lidé nesmí na veřejnosti pohybovat bez pokrývky nosu a úst. Lidé už mezitím začali šít vlastní látkové roušky a zpočátku jimi zásobovali i lékaře, zdravotníky, hasiče či policisty. Vláda také rozhodla o tom, že každé dopoledne po dobu dvou hodin smí potraviny nakupovat jen senioři. Čas však kabinet několikrát změnil, což bylo pro mnoho lidí matoucí.
Vláda začala zrychleně přijímat řadu zákonů, které Poslanecká sněmovna a Senát v legislativní nouzi rychle schválily. Jednalo se například o prodloužení ošetřovného, úlevy pro živnostníky, odsun EET, posunutí maturit, zvýšení schodku státní rozpočtu a řadu dalších opatření.
V koalici mezitím probíhal spor o to, kdo stane v čele Ústředního krizového štábu. Premiér Andrej Babiš (ANO) zprvu s jeho aktivací otálel, na naléhání sociálních demokratů nakonec štáb svolal a do jeho čela jmenoval oproti očekávání epidemiologa a náměstka na ministerstvu zdravotnictví Romana Prymulu. Dva týdny poté ho nahradil Hamáček, který měl jako ministr vnitra podle původních pravidel štáb vést od začátku. Prymula se zaměřil na spuštění chytré karantény.
V dubnu se jednalo především o programech na podporu firem a podnikatelů. Postupně se spustila Pětadvacítka pro živnostníky, kurzarbeitový program Antivirus pro firmy, a úvěrové a záruční programy COVID I, II a Praha. Parlament schválil řadu úlev, odklady nájmů, splátek úvěrů či odvodů. Některé programy jsou však dnes kritizované pro svou zdlouhavost a nedostatečnost.
Před Velikonocemi začalo první uvolňování. Šlo především o hobbymarkety a zahradnictví. Na konci dubna představila vláda harmonogram uvolňování opatření a do dnešního dne otevřela většina obchodů, zahrádky restaurací, sportoviště či kadeřnické salony.
Vláda zprvu postupovala podle krizového zákona. Krátce na to však zákonné ukotvení opatření změnila a začala omezení přijímat jako mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví. Na konci dubna Městský soud v Praze rozhodl o tom, že o tak zásadních věcech zasahujících do lidských práv nemůže rozhodovat samotný ministr zdravotnictví, ale musí to udělat celá vláda.
Kabinet obratem opatření přijal podle krizového zákona, s rozhodnutím soudu však nesouhlasil a podala kasační stížnost. Vláda také okamžitě zrušila omezení volného pohybu osob a zákaz vycestování.
17. května skončil v Česku nouzový stav. Řada omezení však platí dál, vláda se opět řídí mimořádnými opatření ministerstva zdravotnictví. Podle Vojtěcha již nejde o opatření zasahující do lidských práv.
