Kdy nakoupíte bitcoin u českých bank? Kryptoměny dávají vzpomenout na kauzu kultury kriplů

V lednu vstoupil bitcoin prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů na Wall Street a vzbudil ve formě ETF nevídaný zájem investorů. Kryptoměna, která od svého vzniku nesla tak trochu i známku punku a rebelie, tím symbolicky oblékla sako a kravatu. Investovat do bitcoinu přes ETF znamená vzdát se možnosti jím platit nebo držet ve vlastní digipeněžence. Populární heslo bitcoinové komunity „buďte sami sobě bankou“ tímto krokem ztrácí na významu. A z pohledu skalních bitcoinistů bude hůř. K pomyslnému vykleštění myšlenky bitcoinu by se mohly přidat i v Česku působící banky.

Důležitý krok k tomu udělala vláda, když ve středu schválila vnoření evropské kryptoregulace do paragrafů zákona o digitálních financích. To může mít v nejbližších letech řadu zajímavých vedlejších dopadů. Byznys kolem virtuálních měn tím snadněji získá nálepku regulovaného důvěryhodného odvětví. Někteří poslanci by navíc chtěli při hlasování o digitálních financích ve sněmovně prosadit férovější danění zisků z kryptoměn podle stejného principu jako u akcií.

Nač si dát pozor při investici do kryptoměn:

Regulace může vzbuzovat naděje i v tom směru, že by mohla pomoci do budoucna vykořenit prodejce nejrůznějších podvodných tokenů. Seriózní obchodníci s kryptoměmami se ale zároveň bojí, aby je nové předpisy neudusily – regulace vyžaduje získání licence od České národní banky. Podvodníci lákající přes sociální sítě nebo telefonáty na zaručené výdělky z krypta díky AI ale o žádnou licenci žádat nebudou. Totéž platí i pro banky.

Pokud by chtěly svým klientům nabízet investice do kryptoměn, bude jim stačit tento záměr jen oznámit regulátorovi. Za hranicemi Česka už takové spojenectví krypta a tradičního finančnictví funguje. Například rakouská regionální banka Raiffeisen už tento druh investic zprostředkovává. Bez ohledu na to, že v Česku její bankovní sestřenice odmítá vést stejně jako ostatní banky kryptofirmám účty a považuje investice do bitcoinu a spol. za rizikové nejen pro klienty, ale kvůli obavám z praní peněz i pro svůj vlastní byznys. To se může změnit. Optimisté věří, že regulace krypta jednak převrátí neochotu bank vést kryptofirmám účty, jednak je přiměje bitcoiny a spol. rovnou nabízet a tím i popularizovat u lidí kryptoměnami dosud nepolíbených.

Skeptici očekávají, že na odříznutí českých kryptopodnikatelů od účtů se nezmění nic a finanční domy si akorát byznys s obchodováním s bitcoiny uzurpují pro sebe. Jisté je, že kryptobyznys dozraje do další fáze. Bylo by načase. Česko je sice sídlem řady bitcoinových milionářů, některé kryptoměnové firmy dosahují miliardových obratů a jejich zakladatelé mají nakročeno do žebříčku nejbohatších Čechů, ale z pohledu bank, úřadů a některých tradičních investorů je mnohdy celý byznys kolem bitcoinu a krypta pochybný.

Současné dění kolem kryptoměn v Česku proto nezačíná připomínat jen příběh vstupu bitcoinu na Wall Street, ale dává vzpomenout i na počátky rozmachu českého videoherního průmyslu. Ten rovněž doprovázely místy bizarní obavy tradičních institucí. Školy se hrozily z představy, jak hraní stříleček na počítači povede k prudkému růstu kriminality mladistvých.

Kulturní publicisté jako Radovan Holub psali na sklonku minulého století o hrách jako o kultuře kriplů, čímž pomohli na chvíli zarámovat mladé odvětví jako útočiště asociálů a podivínů, kteří si s jedničkami a nulami rozumějí více než s lidmi. Teď patří počítačové hry k tomu nejvýdělečnějšímu, co tahle země světu nabízí. Nikdo ale nedokáže říct, jestli by tomu tak bylo i v případě, pokud by vývojářská studia měla problém se získáním bankovního účtu.