V těchto dnech se českému „družstvu“ na těžbu bitcoinu Braiins Pool podařilo překonat hranici 1,3 milionu vydolovaných bitcoinů. Ve svém oboru patří mezi nejvýznamnější hráče na světě. Pražská Braiins chce svou pozici ještě posílit výrobou vlastních strojů na mining kryptoměny. „Když se člověk podívá na to, jak vypadá rozložení výrobců hardwaru ve světě, tak to všechno v podstatě směřuje do Číny,“ popisuje status quo spoluzakladatel Braiins Jan Čapek. V budoucnost bitcoinu věří natolik, že než aby firma se stamilionovými obraty rozprodávala své zásoby kryptoměny, raději vydává vlastní dluhopisy. Nejen proto lze Čapka označit za bitcoinového maximalistu. Pokud by ale měla kryptoměna „zkrachovat“ – jak jí věštili například miliardáři Ivo Lukačovič či Jan Barta – pak by to podle Čapka mělo ideálně nastat co nejdřív.
Čtete druhou část rozhovoru s Janem Čapkem. Ta první se týkala zejména vývojem ceny bitcoinu v době inflace. Podle Čapka kryptoměna v době pádivé inflace ekonomicky neselhala. „Minimálně pro mě osobně bitcoin ekonomicky neselhal, i když věřím, že pro dost lidí ano. Je třeba se na to podívat zdálky,“ vysvětloval podnikatel.
Co čeká svět bitcoinu v roce 2023. Podívejte se na video:
Krypto 2023: Přijde regulace?
• Videohub
Kdo vlastně začal používat v souvislosti s bitcoinem slovo těžba?
Tak tohle je těžká otázka. Já se přiznám, že jsem tady tu část historie nestudoval. V bitcoinu jsem v podstatě od roku 2013, to už jeho síť fungovala čtvrtým rokem a od začátku se používal pojem mining.
V čem mining – česky těžba – spočívá?
Těžaři jsou skupinou účastníků bitcoinového systému zodpovědnou za to, že balí bitcoinové transakce do takzvaných bloků, sady zvalidovaných transakcí. Aby to nemohl dělat jen tak každý, tak nad tím dělají určitý výpočet. Hledají magické číslo, kterému říkáme nonce. Když ho najdou a dodržují při tom pravidla sítě, našli celý blok. Jeho součástí je i odměna pro těžaře, kteří tento blok a jeho magické číslo najdou jako první. Čili těžař tím vlastně vyrábí bitcoiny de facto z ničeho. To je podle všeho ten důvod, proč se tomu říká těžení. Výše odměny je samozřejmě řízena algoritmem sítě a upravuje se zhruba každé čtyři roky, kdy klesá na polovinu. Proto se této úpravě říká halving. Aktuální odměna za blok je 6,25 a příští rok se sníží.
Těžbu jste popsal. A co znamená takzvaný „pool“? Vy ostatně jeden takový globálně významný těžební pool provozujete. Používal jsem v minulosti připodobnění k zemědělskému družstvu, sedí to?
Je to takové zemědělské družstvo, kde těžaři dávají do toho poolu svůj výpočetní výkon. Hledání bloků je něco jako házení kostkou tak, aby na ní padlo nějaké určité číslo. Zároveň je bitcoinovým algoritmem dané, aby se toto číslo dařilo uhádnout ve zhruba desetiminutových intervalech. Náš pool nachází něco mezi 3-4 bloky za den. Občas se stane, že najde jenom jeden, ale představuje prostě nějaký nahromaděný výpočetní výkon na jednom místě. Pokud bych si řekl, že bych byl individuální těžař, tak v ten moment bych samozřejmě ty bloky vůbec nenacházel s touto pravidelností, protože by můj výpočetní výkon byl vůči zbytku sítě zanedbatelný.
Jak je vlastně v praxi proveditelné navěšovat na mining bitcoinu nejrůznější ESG visačky, které jsou teď poměrně módní? Třeba kdybyste měli sledovat, kolik energie z obnovitelných zdrojů na těžbu spotřebujete, kolik emisí vygenerujete a tak dále…
Tak dalo by se to asi dělat nějak proporcionálně. V této souvislosti jsem si vzpomněl, jak v minulosti v Rakousku bylo velké hnutí proti jaderné elektrárně Temelín. Možná stále existuje. V té době se tam prodávala speciální plastová zařízení do zásuvky, která slibovala, že zabrání průniku elektřiny z Temelína… Lze uvažovat o tom, kolik elektřiny se vyrobilo a v jakém energetickém mixu. Například kolik je z uhlí, jádra a tak dále. Pokud jde o hashrate a ESG visačky, je nutné se podívat, odkud berou těžaři elektřinu a kde se geograficky nacházejí. A potom si říct, jak to vypadá v tom daném regionu z pohledu výroby elektřiny.
Je současnou Mekkou miningu americký Texas?
Texas se nyní stává centrem těžby kryptoměn. Důvody jsou vysoká politická stabilita, na druhou stranu je nutné počítat s relativně vyššími náklady na výstavbu infrastruktury. Tamní organizace ERCOT řeší vyvážení zátěže sítě a je ideálním místem pro těžaře, kteří mají smlouvu o tarifu na elektřinu. Tyto tarify však platí jen pod podmínkou, že jsou schopni v době vysoké poptávky po proudu rychle odpojovat a připojovat své těžební stroje. Existují i jiné americké státy, kde začínají podobné aktivity, například v Oklahomě, ale jsou v počátečním stadiu. Velkou příležitostí je Jižní Amerika, kde existuje spousta levné elektřiny. Tyto faktory vedou k tomu, že se tam také stahují těžaři.
V Česku či obecně v Evropě se už asi moc těžit nedá…
Jak říkáte. Evropa bojuje s hustotou osídlení i s cenami elektřiny, protože zdroje jsou omezené a těžit v masivním měřítku nedává moc smysl. Existují projekty, kde se mineři propojí s bioplynovými elektrárnami, ale i tak se bioplynovým elektrárnám více vyplatí elektřinu prodávat do sítě kvůli cenám, než ji prodávat minerům levněji. Takže Evropa není ta správná lokalita pro provozování těžby kryptoměn.
Představuje to určitou komplikaci pro vaši firmu?
Jako firma se soustředíme hlavně na nástroje pro těžbu, naším primárním byznysem není stavět datová centra na těžbu bitcoinu nebo provozovat vlastní těžební operace. Máme v Americe plně funkční obchodní tým a tamní pobočku, abychom byli blíže našim zákazníkům. To je naše primární tržiště a v současnosti nám to vyhovuje, protože se tam dobře prodává. Evropa pro nás není klíčovým trhem, ale důležitá je pro nás zejména z hlediska marketingu. Chceme být vidět v Evropě, aby se o nás vědělo, že jsme firma s mezinárodním vlivem pracující v této oblasti.
Vaše firma teď vydává dluhopisy k financování expanze své hardwarové divize, máte v plánu vyrábět vlastní těžební zařízení. Teď hypoteticky, kdyby stál bitcoin sto tisíc dolarů, vydávali byste dluhopisy, nebo radši prodali kryptoměnu?
To je zajímavá otázka. Samozřejmě při tomto kurzu bychom asi zvážili, jestli nám to stojí za tu přidanou administrativu, ale vzhledem k tomu, že bitcoin nestojí 100 tisíc dolarů, takže jdeme touto cestou, protože s nimi chceme šetřit.
Ovlivňuje vaše rozhodnutí neprodávat bitcoin třeba i to, že krypto v Česku nepodléhá časovému testu?
Z tohoto pohledu to asi naše rozhodnutí neovlivňuje. Pro nás je zásadní opravdu to šetření s bitcoinem, protože každý halving znamená, že příjem firmy v bitcoinech se zmenšuje. Samozřejmě kdyby byl kurz bitcoinu mnohem výše, příjem vyjádřený v dolarech nebo korunách by byl zajímavý, ale nás opravdu zajímají bitcoiny, takže je neradi utrácíme.
Jak se vám vlastně podniká v takto cyklickém byznysu, kde se celkem pravidelně střídají býčí a medvědí trhy? Ovlivňuje to třeba plánování investic?
My se snažíme vytvářet finanční plány aspoň na půl roku dopředu. Ovlivňuje nás vývoj ceny bitcoinů, ale nechceme být v situaci, kdy budeme muset prodávat velké množství „mincí“ při nízkém kurzu. Hodně nám pomáhá možnost financovat rozvojové projekty čistě z fiat peněz, protože splácet úroky konkrétně z těch dluhopisů je významně levnější než řešit tu investici v celé své velikosti.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
