V souvislosti s technologií blockchainu, na které funguje nejznámější kryptoměna bitcoin, se často hovoří o revoluci. Ta však ještě nepropukla plnou silou, přestože bitcoin existuje téměř deset let.
Průzkum poradenské společnosti PwC mezi 600 korporátními šéfy v 15 zemích světa ukázal, že se o popsanou inovaci zajímá 84 procent oslovených firem. Výrazně menší část respondentů, 15 procent, však uvedla, že se v jejich firmě podařilo technologii nasadit do ostrého provozu.
Další desetina se s ní momentálně nachází v pilotní fázi. Největší část oslovených, třetina, uvedla, že blockchainové řešení vyvíjí. „Všichni o blockchainu mluví a nikdo nechce zůstat pozadu,“ uvádí tvůrci studie.
„Je však poněkud zarážející, jak pomalu jdou věci kupředu,“ uvedla pro agenturu Bloomberg šéfka sekce finančních služeb PwC Grainne McNamarová. „Mnoho lidí udělalo prvních pár kroků, ale pak zůstali stát na místě. Zřejmě jim dělá problém vyčíslit návratnost investice,“ dodala manažerka. Pro firmy je údajně také komplikované nahrazení či vylepšení stávající informační infrastruktury.
Potenciál blockchainu, decentralizovaného řešení pro ověřování a ukládání dat, přitom část investorů označuje jako revoluční. V takovém kontextu bývá přirovnáván k vynálezu internetu.
Dosud však technologie našla hlavní využití v kryptoměně bitcoin. Ten vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Blockchain, který lze přirovnat k decentralizovanému řetězci transakcí, umožňuje finanční převody přímo mezi jednotlivými uživateli. Tím dochází k eliminaci role třetích stran, typicky bank. Správnost údajů v řetězci ověřuje množství na sobě nezávislých počítačů po celém světě. Jakmile tak do blockchainu informace jednou vstoupí, prakticky vzato má zůstat nezměněna. A takové vlastnosti lákají firmy nejen z oblasti financí.
IBM například hodlá sledovat původ diamantů s cílem dbát na jejich pravost. Přepravní firma Maersk pak technologii testuje pro sledování a dokumentaci jednotlivých zakázek.
