Patří mezi nejuznávanější muzikanty světa. A také mezi nejbohatší, když se hodnota jeho jmění odhaduje na půl miliardy dolarů. Bruce Springsteen je ikona rocku již déle než půl století. A nyní se poprvé nechal přemluvit k natočení reklamy pro Jeep. Krátce po jejím zveřejnění ale reklama byla stažena kvůli loňskému údajnému Springsteenově řízení pod vlivem alkoholu. Podobných paradoxů je přitom Springsteenův život plný.
Snad byste v dějinách reklamy těžko hledali ambicióznější projekt. Ta reklama měla změnit hodně. Samozřejmě měla otočit volantem dějin směrem, který by se víc líbil značce Jeep. Ale to spíš tak mimochodem, protože hlavním poselstvím dvouminutového spotu nazvaného The Middle (střed) byl apel na znovuspojení Rozdělených Států amerických. Právě díky tomu se podařilo angažovat Bruce Springsteena, o němž všichni vědí „že prostě reklamy nedělá“, prozradil magazínu Forbes Olivier Francois, šéf marketingu společnosti Stellantis, do jejíhož portfolia značka Jeep spadá. A ačkoli se rockové legendě snažili všichni všechno podřídit, nebylo to nutné. „Nabízeli jsme mu, že můžeme vše natočit v klidu jeho ranče a pak postprodukčně vše doděláme. Ale byl proti, namísto toho si booknul letadlo, přiletěl na místo, kde se vše odehrává. Původně jsme také chtěli využít jen úryvky jeho písní, ale on přišel s úplně novým materiálem. On do všeho prostě musí jít naplno,“ dodal Francois.
Podívejte se na oceňovaný klip.
Výsledná reklama je opravdu fantastická. Bruce Springsteen, ikona americké pracující třídy, projíždí v klasickém Jeepu krajinou Kansasu. A nejde o jen tak ledajakou krajinu, cílem je malá kapličku, která je situovaná přesně do geografického středu USA. Klidný vokál připomíná, že střed (i střed v konkrétním geografickém prostoru) je místo setkání... „rudé s modrou, pastora s občany, našeho strachu a svobody“. Jedná se tak o symbolické místo, kde by se mělo začít se symbolickou rekonstrukcí rozbitých USA. K tomu samozřejmě sledujeme spoustu záběrů motivů důležitých pro americkou zkušenost, kterou právě Springsteen ve svých skladbách desítky let dokonale vystihuje.
Reklama běžela oficiálně jen jedinkrát a to během letošního Super Bowlu. „Jedná se o nejdražší televizní čas, tam potřebujete něco speciálního. Něco, o čem se bude mluvit i za deset let,“ vysvětluje Francois, kterému se pro obdobné projekty v předchozích letech podařilo získat takové popkulturní ikony, jako jsou Bob Dylan, Eminem či Bill Murray.
Sláva však trvala jen pár dní, protože na povrch vyplula zpráva, že loni v listopadu policie zadržela Bruce Springsteena řídícího pod vlivem alkoholu. Jeep reagoval briskně a reklamu stáhl ze svých kanálů na sociálních sítích. „Nevíme, co se přesně stalo, ale do úplného došetření reklamu stahujeme. Na síle jejího poselství se však nic nemění,“ uvedla společnost.
Kolem kauzy poletuje celá řada spekulací jen potvrzujících, že její prosáknutí není zcela náhodné. Část médií Springsteena hájí s tím, že údajně měl mít v krvi 0,2 promile, přičemž v New Jersey je přípustný limit na řízení 0,8 promile alkoholu v krvi. Proti tomu zase jiná média přicházejí s dalšími anonymními informacemi, že při zadržení slavný rocker údajně viditelně vrávoral a měl skelný pohled. A samotné načasování (déle než dva měsíce po zadržení) také nebudí příliš důvěryhodnosti.
Výsledek je taková bramboračka s podivnou pachutí.
Nicméně podobných paradoxů jsou život a mimořádná kariéra Bruce Springsteena poměrně plné a nyní je ideální doba tohoto fascinujícího Muže zrozeného v U.S.A. připomenout.
Budoucnost rock'n'rollu
Bruce Springsteen se narodil 23. září 1949, tedy v poválečném baby boomu, který zadělal na silnou generaci dorůstající v šedesátých letech. Sám označuje za nejdůležitější okamžik jeho dětství moment, kdy v Show Eda Sullivana vystoupil Elvis Presley. „Ten zadek, ty kyčle, ta kytara... svět se proměnil,“ vyprávěl Springsteen ve svém vystoupení na Broadwayi, za které získal prestižní cenu Tony a jehož záznam si můžete pustit na Netflixu.
V sedmi letech tak Springsteen zatoužil stát se hvězdou rock'n'rollu. Vymodlil si na matce kytaru, bral hodiny... a strašně mu to nešlo. „Vždyť jsem jen tak tak objal krk kytary,“ vypráví dál publiku na Broadwayi. Tak toho nechal, ale ještě než kytaru vrátil, šel za dům a pro malé publikum udělal první „koncert“. „Stavěl jsem se do různých pozic, prostě jsem dělal všechno, jen jsem na tu kytaru nehrál. Tam jsem to poprvé pocítil. Byla to krev,“ pokračuje dnes 71letá legenda rocku.
Jeho hudební kariéra však na několik let skončila. Až po dalších sedmi letech ve stejné pořadu vystoupili Beatles. A bylo vymalováno. Springsteen si tehdy na kytaru již vydělal (stála necelých 19 dolarů) a obrazně řečeno ji již nikdy nepustil z rukou. Od šestnácti začal hrát. První kapelou, kde byl angažován ještě jen jako kytarista, se jmenovala The Castiles. Frontman však brzy pocítil, že mu roste konkurence a Springsteen tedy přešel do kapely Steel Mill. Ta si na Východním pobřeží vydobyla slušnou pozici a především členové uvadajícího hnutí hippies si Steel Mill zamilovali. Jejich koncerty již sledovala i média a jeden kritik tehdy napsal, že ještě nikdy nebyl tak uchvácen zpěvákem, o němž svět neví.
Po dvou letech si ale Springsteen založil vlastní kapelu a začal se soustředit na původní materiál. Právě do tohoto období spadá zrod jeho legendární přezdívky Boss. Ta nesouvisí s tím, jak dokonale ovládá desítky tisíc lidí při koncertech v obřích arénách. Boss ale bral peníze od jednotlivých provozovatelů klubů, kde zrovna vystupovali, a pak jednotlivé členy kapely vyplácel. Podobně jako šéf party pracantů na stavbě. Podle jiné teorie přezdívka pochází ze hry Monopoly, kterou tehdy kapela hrála.
Nového supertalentu si všiml skaut Columbia Records John Hammond, který o deset let dříve objevil Boba Dylana. Smlouva byla podepsána v roce 1972. Zhruba tehdy se také definitivně ustavila Bossova kapela, která se posléze přejmenovala na E Street Band. A takto hoši (s nepříliš úspěšnými přestávkami a s některými výměnami vynucenými úmrtími) vlastně hrají dodnes.
První dvě alba kritici přijali velmi dobře. Springsteen přišel se svým mixem rock'n'rollu, folku a nevyhýbal se ani patosu balad. Vše bylo podáno s neuvěřitelnou energií a suverenitou. Přesto posluchači desky nijak závratně nekupovali. Prý to je příliš mix Dylana a Van Morrisona. Springsteen propadal depresím.
Pak ale nastal zajímavý moment v dějinách populární hudby. Dne 22. května 1974 vyšel v bostonských novinách článek Jona Landaua o vystoupení Bruce Springsteena v Harvard Square Theater. V tomto článku se objevila i následující věta: „Viděl jsem budoucnost rock'n'rollu. A ta budoucnost se jmenovala Bruce Springsteen.“ Tato věta změnila vše.
Zrozen k úspěchu
Jon Landau se posléze stal Springsteenovým manažerem a agentem a je jím dodnes. V tu dobu muzikant připravoval své třetí album, které se nakonec neskutečně prodražilo a nahrávalo se tehdy neuvěřitelných 14 měsíců, půl roku se připravovala jen ústřední píseň. Neustále se vše předělávalo, přehrávalo, Springsteen údajně jednu master kopii vyhodil z okna do řeky.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
