Když 27. ledna 1820 mořeplavec Fabian Gottlieb von Bellingshausen spatřil jako první člověk břehy Antarktidy, ukončil tím stovky let dlouhé hledání jižního superkontinentu. Kvůli ledovému krunýři obklopujícímu pobřeží ale trvalo ještě dalších 75 let, než na jižní pevninu poprvé vstoupila lidská noha.
Antarktida představuje místo superlativů, je to kontinent nejenom nejstudenější, ale také nejhůře dosažitelný, největrnější, nejsušší a s největší průměrnou nadmořskou výškou. Poslední světadíl, kam v historii vstoupil člověk, a také jedno z posledních míst na Zemi, kde najdeme skutečně panenskou přírodu zcela prostou lidské civilizace.
Není proto divu, že návštěva Antarktidy je snem mnoha cestovatelů, mnohé naopak uvažovat o cestě do Antarktidy ani nenapadlo – snad kvůli zdánlivé nedosažitelnosti nebo zkreslené představě strastiplné cesty a jakéhosi polárního „mrazáku“, kde zdánlivě není nic k vidění.
Ve stopách Amundsena a Shackletona
Po objevitelských výpravách Jamese Cooka, cestě Roalda Amundsena na jižní pól nebo strastiplné expedici Ernesta Shackletona se k jižnímu kontinentu vydali první turisté. První výletní loď vyplula v roce 1959 z města Ushuaia v Jižní Americe a nehledě na dnešní moderní plavidla patří cesta do Antarktidy dodnes k vrcholným dobrodružstvím. Většina návštěvníků směřuje k Antarktickému poloostrovu přes bouřlivý Drakeův průliv. Lodě jsou ale vybaveny komfortními kajutami, vyhlídkovými palubami nebo přednáškovými místnostmi, takže se není čeho obávat. Posádku tvoří zkušený tým složený z polárníků, vědců a z dalších odborníků na antarktickou přírodu.
Mezi nebojácnými zvířaty
Po dosažení břehů Antarktidy následuje bohatý program, který zaujme milovníky přírody, dobrodruhy, fotografy i méně akční návštěvníky. Každý má možnost pozorovat tučňáky z bezprostřední blízkosti, navštívit polární stanici, fotografovat nebo se vydat na procházku s biologem. Lze si také půjčit sněžnice nebo vyrazit v mačkách s průvodcem na některý z okolních vrcholků.
Komu se nechce na souš, vydá se na palubě zodiaku fotografovat zátoky plné plovoucího ledu, lze vyzkoušet mořský kajaking, nebo se dokonce potápět. Na některých plavbách lze dokonce strávit noc na souši ve stanu. Milovníci zvířat a fotografo vé si budou užívat unikátního polárního safari. Antarktická zvířata se totiž vůbec nebojí lidí, a tak je možné pozorovat tučňáky nebo tuleně z bez prostřední blízkosti.
Nový pohled na svět
Turistika v Antarktidě podléhá z důvodů unikátnosti polárního ekosystému velmi přísné regulaci. Díky striktním pravidlům tak má každý návštěvník oprávněný pocit jedinečného zážitku samoty uprostřed panenské přírody.
Cestování do Antarktidy a do jiných přírodně cenných oblastí má tak svůj smysl, tato místa totiž citlivému člo věku mohou nabídnout snad nejsilnější prožitky panenské přírody, kdy si v plné šíři uvědomí dopad některých destruktivních činností lid stva na naši Zemi. Kde jinde nám dojde naše malost než při plavbě nekonečným Pacifikem?
