Cože? Panák bez alkoholu? O suchém únoru do sebe kopněte třeba červenou
Statistiky posledních let naznačují klesající spotřebu alkoholu, na což nápojový průmysl zareagoval zcela novou kategorií. Vžil se pro ni název „nealkoholické destiláty“, který z hlediska legislativy není tak zcela správný. Ale popořádku. Pojďme si nejprve říct, odkud se vůbec nealkoholické alternativy alkoholických nápojů vzaly a proč budí tolik vášní. Únor, pro někoho takzvaně suchý, je k tomu vhodnou příležitostí.
Průkopníkem se stal Brit Ben Branson, zakladatel značky Seedlip. Jeho ambicí bylo obohatit trh o lepší výběr nealkoholických nápojů, než jsou limonády, džusy a nealkoholické pivo. A vyplatilo se – první várka o jednom tisíci lahví, kterou uvedl v roce 2015, se vyprodala během jediného týdne. Branson tak vešel do gastronomických dějin jako zakladatel nejen nové značky, ale celé nápojové kategorie. Přitom jeho myšlenka nová vůbec nebyla – Branson čerpal inspiraci z knihy The Art of Distillation (1651) obsahující popis takzvaných aromatizovaných vod pomocí destilace.
Se vznikem značky Seedlip se začala kategorie nealkoholických alternativ rychle utvářet a rozvíjet. Brzy se totiž ukázalo, že nepůjde o módní výstřelek, ale dlouhodobý, postupně rostoucí trend. Během několika dalších let vznikla doslova stovka nových značek snažících se napodobit Bransonův úspěch. Ne všem se to podařilo a některé zanikly stejně rychle, jako přišly na svět. Kola se ale roztočila a o kategorii „nealkoholických destilátů“ se začalo zajímat čím dál více lidí. Mezi nimi i Viktor Šolc z distribuční společnosti Vikeza Gastro, která v roce 2018 dovezla jako první na český trh nealkoholickou alternativu Borrago.
Dvakrát červenou
Zapojili se však daleko větší hráči. V roce 2020 společnost Seedlip odkoupil (za nezveřejněnou částku) nadnárodní nápojový gigant Diageo, což umlčelo část kritických reakcí směrem k celé kategorii. Netrvalo dlouho a své nealkoholické varianty uvedly další známé značky jako Gordon’s, Tanqueray a loni i Beefeater. Sílící trend, jejž nelze nadále ignorovat, potvrzují například i hospody Lokál gastronomické skupiny Ambiente, které vyvinuly a od letošního roku nabízejí svou vlastní nealkoholickou alternativu. Červená, jež je určitým protikladem k Zelené, je nealko panák umožňující zapojit se do oslav i těm, kdo chtějí omezit konzumaci alkoholu.
Na druhou stranu je třeba přiznat, že nealkoholické alternativy jsou v porovnání se svými alkoholickými protějšky stále minoritní, byť setrvale rostoucí kategorií. Podle Viktora Šolce ještě před několika lety tvořila zhruba pět procent trhu, dnes je to deset až patnáct procent.
Předražená navoněná voda?
I nyní jsme svědky obrovského vývoje dané kategorie. Stačí se podívat na to, jak chutnaly první průkopnické produkty a za jakou cenu se prodávaly. Část kritiky, jež se spolu s novou kategorií objevila, tak jistě byla oprávněná. „I když první značky vznikly před dekádou, stále se jedná o mladou kategorii, která se formuje a rozvíjí. Je proto snadné část produktů zavrhnout jako předraženou navoněnou vodu. A je pravda, že co se chuti i ceny týče, je třeba v tomto ohledu ještě zapracovat.
Ale vzpomenete si, jak vypadaly první televizory či mobilní telefony? A kolik stály? A jak vypadají a kolik stojí dnes? Příměr lze vztáhnout i na gastronomii. Nealkoholické pivo či rostlinné alternativy mléka a masa se při svém zrodu také potýkaly s nedůvěrou. Dnes už se nad nimi nikdo nepozastavuje a jejich chuť i cena se značně zlepšily. Věřím, že podobný osud čeká také nealkoholické alternativy lihovin,“ doufá Viktor Šolc.
Jako se vyvíjejí a zlepšují výrobní procesy nealkoholických alternativ, postupně se formuje i jejich legislativa. Přesto jednotné a zároveň výstižné pojmenování této skupiny nealkoholických nápojů prozatím neexistuje. Název „nealkoholický destilát“, který se pro ni vžil, totiž nelze aplikovat na celé spektrum těchto nápojů, ale pouze na tu část, jež skutečně vzniká pomocí destilace. Jako například Seedlip, od nějž se zřejmě odvodil název i pro celou kategorii. Jiné značky oproti tomu vznikají macerací, (ultrazvukovou) infuzí a mícháním rostlinných látek a dalších přírodních ingrediencí, a to bez použití destilace.
Gin se nesmí říkat
V roce 2019 vydala Evropská unie nařízení k regulaci názvosloví, v němž zakazuje narážky na konkrétní alkoholické nápoje či lihoviny obecně v souvislosti s nealkoholickými nápoji. Pojmy jako gin, rum či whisky mají zákonem dané specifikace, mezi něž patří i objem alkoholu. Z toho důvodu nemohou nealkoholické nápoje této kategorie nikdy nést názvy jako nealkoholický gin nebo rum či whisky. V opačném případě hrozí výrobci, ale i e-shopu nebo gastronomickému zařízení, které s tímto označením dále pracuje, pokuta za klamavou a pro spotřebitele zavádějící informaci. „My aktuálně používáme označení ‚nealkoholická alternativa k alkoholickým nápojům‘. Je to dlouhé, krkolomné, ale zákonné. V kontextu pak zkracujeme na nealkoholická alternativa, abychom zahrnuli celou kategorii a zároveň se vyhnuli odkazování ke konkrétním druhům alkoholu,“ dodává Viktor Šolc, který se věnuje nejen distribuci těchto produktů, ale také osvětě v rámci celé kategorie.
V roce 2025, deset let od vzniku značky Seedlip, se tedy kategorie nealkoholických destilátů a dalších přidružených nealkoholických nápojů dále rozrůstá. Vznikají nové značky, zlepšují se výrobní postupy i chuť samotných produktů. Díky tomu roste poptávka, na niž reagují i gastronomické podniky. Objevit restauraci nebo koktejlový bar, kde vám s radostí připraví perfektní nealkoholický drink, už není tak nepředstavitelné jako před pár lety. S největší pravděpodobností nás tak čeká další rozšiřování nabídky a kategorie jako takové.
