Druhý ročník festivalu Metronome přivede v červnu do Prahy Stinga, Kasabian a další. Jeden z největších festivalů s rozpočtem padesát milionů je ale investicí s návratností čtyři až pět let, říká hlavní organizátor a jednatel společnosti Metronome Production David Gaydečka.
Uspořádali jste v Praze třináct ročníků festivalu United Islands, který je zdarma. Co vás přivedlo k myšlence velkého placeného festivalu?
Podobné ambice jsme měli i v časech, kdy jsme začali Islands pořádat. Jenže při prvních ročnících jsme si vyzkoušeli, že na to nenazrál čas. Islands je prostě festival, který představuje nové kapely a tak by to mělo i zůstat.
Mnozí ale měli pocit, že by měl festival (loni jej navštívilo zhruba 50 tisíc lidí, pozn. aut.) dál růst, buď na významu kapel, nebo prostorově. Ale to už se nedalo. Takže jsme dospěli k tomu zavést novou akci, která by mohla pokračovat tam, kde Islands končí, tedy k těm hudebním hvězdám.
Zkoumali jste v zahraničí zájem o další festival ve střední Evropě?
To bylo první, co jsme udělali. Hlavně v Londýně, kde sídlí manažeři a agenti velkých a známých kapel. Cítili jsme, že to dost vítají a že by jim mohl přijít Metronome smysluplný.
Jak bylo těžké získat zrovna Stinga na festival, který zatím nemá tradici a není známý?
Jsou s tím samozřejmě spojené finanční náklady. Do festivalu musíme investovat. Sting je určitě dražší než Iggy Pop. Ale Iggy nám moc pomohl, protože nám dal pozitivní reference, mluvil o Metronome velice hezky. Ale zřejmě to i zapadlo do strategie Stinga, který plánoval podívat se na nějaké festivaly a nehrát jen jednorázově v halách. Byli jsme se na něj podívat v Londýně a byla to kombinace toho nejlepšího, co umí. Mělo to velikou dynamiku, od pomalých tichých skladeb až po úplný nářez. Ale peníze to samozřejmě stojí, nedělá to zadarmo.
Na Metronome Festival by podle vašich představ mohlo jezdit třeba i padesát tisíc lidí. Loni to bylo asi sedm a půl – z čeho vycházejí tak optimistické odhady?
Jedním z důvodů je návštěvnost United Islands, která hranici padesáti tisíc návštěvníků již přesáhla. Ano, přišli zadarmo – ale nyní víme, že to město pojme, ať už jsou z Prahy nebo odjinud a někde se ubytují. Kapacity tady jsou.
Zadruhé se příští rok v daný termín nebude konat jeden z největších festivalů v Evropě v Glastonbury. Několik desítek tisíc Evropanů tak bude příští rok přemýšlet, kam dotyčný víkend na nějaký festival jet.
Třetím důvodem je dvanáct milionů turistů, kteří ročně navštíví Prahu. To je obrovské číslo. Máme i studii z KPMG, která říká, že to tak může fungovat. Věříme tomu, že kombinace hudebních hvězd a prostředí Prahy způsobí, že jich může přijet dost.
Výstaviště není ve zcela nejlepším stavu. Pomůže vám s tím magistrát Prahy?
Už na začátku jsme si zpracovali analýzu, na které místo v Praze s festivalem jít. A Vý- staviště nám přišlo z dlouhodobého výhledu nejlepší. Každý rok se bude určitě mě- nit k lepšímu. Máme nějakou záruku města, které se tímto prostorem dost zabývá, nejen dostavbou vyhořelého křídla, ale revitalizací celého areálu. Věříme tomu a dost se na to spoléháme.
Začali jsme v bodě nula, kdy jsme využili prostor, který je dost použitý. Ano, potřebuje se přesunout do současnosti. Ale myslím, že pokud diváci z loňského roku přijdou znovu, uvidí zlepšení o možná třicet procent.
Skončil první ročník festivalu Metronome v zisku, nebo ve ztrátě? A jaká je návratnost?
Čísla jsou zatím záporná a první čtyři roky budou. Ale my tomu neříkáme ztráta, protože jsme s tím dopředu počítali. Máme štěstí, že jsme našli společníka, který nám s tou investicí pomáhá, a tím je Libor Winkler z RSJ. Kromě něj do festivalu investujeme já a Martin Voňka. Věříme, že se nám investice mezi zhruba čtvrtým a pátým ročníkem začne vracet.
Před čtyřmi a půl lety jste v prezidentských volbách organizovali kampaň pro Karla Schwarzenberga, která jej dotáhla do druhého kola. Letos vás někdo z konkurentů Miloše Zemana neoslovil?
Nezastírám, že budeme šťastní, když na Hradě Miloše Zemana někdo vystřídá. Ale naším hlavním kandidátem je nyní Metronome. Dost by se křížilo, kdybychom k tomu ještě organizovali volební kampaň.
Tehdy nám to přišlo tak, že se lámala doba, a jestli budeme více spojeni se Západem nebo Východem. Když nás Karel Schwarzenberg oslovil, tak jsme si říkali, že to z občanského hlediska nemůžeme odmítnout. I naše hudební aktivity šly na nějakou dobu docela stranou. Ale nyní se chceme držet muziky. Třeba se však situace zase vyhrotí a dostaneme opět pocit, že se chceme znovu zapojit.
