Nejen domy a veřejná prostranství. I dopravě se v Praze dostává pozornosti. V následujících letech změní Praha pět svých velkých dopravních uzlů. Park před hlavním nádražím známý jako Sherwood by se měl změnit v důstojný vstupní prostor do města, Vítězné náměstí bude skutečně náměstím a z Florence bude komplexní městská čtvrť podkopaná železničními tunely.
Vítězné náměstí, Praha, Dejvice|archiv IPRVítězné náměstí
Přestože veřejný prostor v pražských Dejvicích známe jako Vítězné náměstí, v současné podobě se víc podobá kruhovému objezdu, který je vyhlášený nejen díky své velikosti, ale i svou nevlídností pro chodce. To by mělo změnit řešení, s nímž v roce 2018 zvítězil urbanista Pavel Hnilička a jeho tým v urbanistické soutěži.
Střed kruhového objezdu nebudou už křížit tramvajové koleje a prostor se stane místem setkávání, kulturních akcí, trhů a veřejných shromáždění. Tramvaje stejně jako auta budou kopírovat kulatý půdorys náměstí. Prostor se také výrazně víc zazelení a vysazené stromy opticky rozčlení náměstí. Přibydou i vodní prvky a středový monument. Podle předběžných odhadů by přestavba mohla vyjít na 500 milionů korun.
Nové náměstí doplní také nové domy. V květnu totiž Praha schválila zahájení příprav architektonické soutěže na takzvaný čtvrtý kvadrant Vítězného náměstí. Soutěž určí podobu poslední nedostavěné části směrem k vysokoškolskému kampusu. Bude tak konečně dotvořen původní Engelův návrh, který vznikl před sto lety. Dvoufázovou soutěž bude pořádat společnost Fourth Quadrant, která je spolu s Vysokou školou chemicko-technologickou majitelem pozemků. Přilehlé komunikace pak vlastní hlavní město.
Nyní už probíhá na léta nezastavěné parcele na hraně Vítězného náměstí výstavba luxusního bytového projektu s názvem Victoria Palace pod taktovkou investiční skupiny Penta. Stavba s necelou stovkou bytů, jejíž podobu navrhl architektonický ateliér Jakuba Ciglera, bude stát více než miliardu korun. Že se jedná o projekt vyššího standardu, dokazují ceny bytů, které v průměru přesáhnou 200 tisíc korun za metr čtvereční. V rámci novostaveb, v době nabídky bytů na trh, ale i nyní, se projekt pohybuje výrazně nad pražským průměrem, který je nyní zhruba na úrovni 160 tisíc korun za čtvereční metr. Hotovo by mělo být v roce 2023.
Vizualizace Vltavské filharmonie od týmu dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG).|Bjarke Ingels Group (BIG)Vltavská
Proměna okolí zastávky metra Vltavská bude úzce souviset nejen s výstavbou Vltavské filharmonie, ale i s budováním nové čtvrti Bubny-Zátory. Součástí zadání pro návrh hudebního sálu bylo totiž řešení dopravních vazeb tohoto složitého území, kde se kříží provoz metra, tramvají, příměstských vlaků i pěších a cyklistů. Před zahájením stavby samotné filharmonie dojde k rekonstrukci celé desky nad vestibulem metra i k úpravě výstupů z něj.
Zatímco nyní auta i cyklisté míří na nábřeží, nově bude automobilová doprava svedena pod úroveň terénu. Auta tak nebudou rušit veřejný prostor před budovou, protože budou podjíždět pod ním, a pěší se tak dostanou přímo k řece a na náplavku. Dojde také k posunutí stávající tramvajové trati a výstupu z metra severněji, to znamená blíže k nově plánovanému nádraží. Od něj se bude tramvajová trať rozvíjet dál již zmíněnou novou čtvrtí.
Budoucí podoba stanice Praha-Bubny • Správa železnic
Na veřejný prostor kolem budovy kladli architekti studia BIG velký důraz. Nejen že přidali novou náplavku, ale veřejnosti budou přístupny i střešní nakloněné terasy, které vytvoří příležitost k zcela novému vnímání místa. Území by se mělo začít měnit v roce 2027 a hotová filharmonie, jejíž cena byla původně odhadována na zhruba šest miliard korun, se i s novým okolím návštěvníkům otevře v roce 2032.
Florenc se zásadně promění.|UNIT architekti, A69 – architekti, Marko&Placemakers, European Transportation, Consultancy, Ecoten, Terra FloridaFlorenc
Změnami projde v následujícím desetiletí také brownfield přímo v centru města. Nová Florenc v podání vítězného týmu ve složení UNIT architekti, A69 architekti a Marko&Placemakers by měla propojit různorodé urbanistické světy okolních pražských částí – Nového Města, Karlína a Žižkova. „Namísto jednoho velkého náměstí je systém veřejných prostranství v návrhu koncipován jako sekvence různorodých míst, která dohromady utvářejí prostor propojující okolní čtvrti,“ popisují autoři vítězného návrhu.
Velké změny čekají také severojižní magistrálu. Ta by měla v prostoru Těšnova sklesat na zem a udělat prostor velkému parku, jehož středobodem se stane Archeologické muzeum. Vítězný tým navrhuje autobusové nádraží jako dvojúrovňové, lépe využívající území, které má k dispozici, a zároveň umožňující přímé propojení s vestibulem metra C. Dopravní řešení v sobě rovněž integruje prověřované Nové spojení II neboli vlakové podzemní propojení smíchovského a hlavního nádraží. Ředitel IPR Ondřej Boháč dodal, že je z výsledku soutěžního workshopu nadšený a doufá, že architektonická podoba navazujících staveb vzejde rovněž ze soutěže.
Zároveň hlavní město Praha naváže spolupráci v ideové rovině s dalšími dvěma finalisty, kteří se shodně umístili na druhém místě. „Máme také dva druhé týmy s velice kvalitním návrhem, s nimiž se město Praha chystá navázat spolupráci v oblasti magistrály a parku na Těšnově, jelikož porotu svým ideovým zpracováním zaujali. S týmem číslo 50 rozpracujeme krátkodobá opatření a střednědobé úpravy severojižní magistrály při jejím zachování na estakádě. Tým číslo 55 zapracuje na studii revitalizace parku na Těšnově s možností umístění nové kulturní stavby, například Archeologického muzea hl. m. Prahy,“ doplňuje náměstek Hlaváček.
Výsledky mezinárodní urbanistické soutěže schválila letos v březnu Rada hlavního města Prahy. Na základě vítězného návrhu se nyní dokončuje urbanistická studie s regulačními prvky, která bude součástí memoranda, jež spolu uzavře hlavní město a oba investoři, jimiž jsou ČSAD Praha holding a Masaryk Station Development. V následujících měsících město projedná změny územního plánu transformačního území Masarykova nádraží a autobusového nádraží Florenc.
Hlavní nádraží projde změnami. Nový střih dostane i "Sherwood".|IPRNový hlavák
Pod tímto názvem byl představen záměr na proměnu Vrchlického sadů a odbavovací hlavy hlavního vlakového nádraží v Praze. Neutěšený zelený prostor před nádražní budovou, veřejností nelichotivě přezdívaný „Sherwood“, nově protne také tramvajová trasa se zastávkami Národní muzeu – Hlavní nádraží – Bolzanova. „Problémy „Sherwoodu“ nemohou být vyřešeny bez přestavby odbavovací haly a obráceně. Je třeba k nim přistoupit s citem, aby se z vnitřní periferie stala reprezentativní brána do města,“ uvedl náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček.
Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda připomněl také technické problémy, které hlavní nádraží dlouhodobě má. „Komplexní rekonstrukce nové odbavovací haly je projekt, který je z důvodu dlouhodobého zatékání do konstrukce z prostor magistrály a parkoviště nezbytně nutné zrealizovat. Od návrhů vzešlých ze soutěžního dialogu očekáváme reprezentativní vstup do nejvytíženějšího nádraží v České republice,“ uvedl na tiskové konferenci Svoboda.
Projekt zásadní modernizace Masarykova nádraží, druhého nejfrekventovanějšího dopravního uzlu v Praze, získal pravomocné územní rozhodnutí. Samotná přestavba by měla začít v roce 2023 a v jejím rámci se rozšíří počet kolejí ze sedmi na devět a vybuduje se nový vestibul. • Správa železnic
Rámec soutěže bude velmi podobný soutěžnímu dialogu Florenc 21. Porota podle dřívějších projektů a zkušeností vybere pět multioborových týmů, které se zúčastní samotné soutěže. Vítězný návrh bude znám v červnu příštího roku, realizace by pak měla začít v roce 2025. V novém se pak „hlavák“ představí o další dva roky později.
Na adresu připravované soutěže rovněž Hlaváček dodal, že ho těší, jak moc se v posledních letech zlepšila komunikace mezi veřejnými institucemi. Zatímco před pár lety jsme řešili modrá zábradlí, dnes jsme schopni se Správou železnic kooperovat na velkých městotvorných projektech,“ dodal náměstek.
Nízkoprahové centrum Naděje bude mít nové větší prostory.|RSAA ateliérKřižovatka U Bulhara
Nový směr nabere i prostor pod magistrálou u křižovatky U Bulhara. Problematické místo pod estakádou vytížené komunikace, kde město řešilo problém s bezpečností, už dlouhodobě využívá nízkoprahové centrum Naděje. Nyní se vedení metropole rozhodlo pro zlepšení jeho prostor pomocí krátkodobých a střednědobých opatření, která místo zlepší, zlepší propojení mezi centrem města a Žižkovem, a tím pádem zvýší i jeho bezpečnost.
„Na dané místo máme již dlouhá léta uzavřenou smlouvu s denním centrem Naděje, které pomáhá lidem bez domova. S ohledem na blízkost problematické oblasti hlavního nádraží myslím, že toto zařízení je právě v této lokalitě potřebné. Nicméně vnímáme, že se nenachází v optimálním stavu, a to především s ohledem na činnosti centra a také jeho nejbližšího okolí,“ popisuje radní Jan Chabr. „Základní premisou bylo najít takové řešení, které bude možné realizovat snadno a rychle s minimalizací investičních nákladů,“ doplnil náměstek primátora Petr Hlaváček.
Studii, která promění jak Centrum Naděje, tak jeho okolí, vytvořilo architektonické studio RSAA ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje. V ulici U Bulhara studie řeší především zlepšení podmínek pro chodce a cyklisty, aby vzniklo příjemnější propojení Žižkova a Nového Města. Rozšíří se chodníky, budou upraveny cyklistické pruhy a nově bude navrženo i parkování. Tyto změny prověří čas a v rámci celkové úpravy křižovatky U Bulhara, která proběhne v následujících letech, ještě mohou doznat změn.
Samotné nízkoprahové centrum získá více soukromí a nový dvůr, který bude evokovat venkovní obývací pokoj s lustrem, graficky naznačeným kobercem a dalšími prvky. „Věřím, že navržené úpravy přispějí k destigmatizaci místa i služeb, které jsou zde poskytovány, a že centrum služeb U Bulhara se stane synonymem pro kultivované, moderní zdravotní a sociální služby pro nejvíce vyloučenou skupinu obyvatel Prahy,“ uvádí radní Milena Johnová. Práce začnou už v letošním roce.
Prahu čekají v příštích letech velké změny • Videohub
