Evropa vážně zaostává ve vývoji technologií. Teď je vhodný čas to změnit, tvrdí Bloomberg

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Živě.cz

Ilustrační foto
Spoluzakladatel a CEO Spotify Daniel Ek
3
Fotogalerie

Podle americké agentury Bloomberg je právě teď je nejlepší doba pro to, aby si evropský kontinent vybojoval zpět své místo na výsluní.

„Proboha, Evropo, co víc ještě potřebuješ?” Těmito slovy začíná článek americké agentury Bloomberg. A pokračuje vyjmenováním veškerých výhod, kterými oproti jiným regionům starý kontinent disponuje: skvělé univerzity, fantastická infrastruktura, více než dvojnásobná populace oproti USA. Nejlepší auta, hodinky, víno, pivo. A přesto je Evropa v oblasti spotřebních technologií stále daleko za Amerikou i Asií.

Evropské firmy se prostě nemohou rovnat dnešním technologickým gigantům jako jsou Apple, Amazon, Alphabet, Microsoft, Facebook, Alibaba nebo Tencent, jejichž tržní hodnota se pohybuje mezi 400 miliardami až bilionem dolarů. Podle Bloombergu je v současnosti nejzajímavější evropskou tech firmou Spotify ohodnocená na 34 miliard dolarů, nejhodnotnější pak 140 miliardový německý SAP, výrobce “těch nejnudnějších softwarů na světě”.

Ačkoliv je současná pozice Evropy v technologickém byznysu, stále rostoucím a nabývajícím na významu, poněkud nešťastná, do budoucna tomu tak být nemusí. Evropští podnikatelé a startupisté například mohou něco vytěžit ze současných  problémů velkých společností. Čínské firmy mají potíže s expanzí do jiných částí světa, jejichž trhy nejsou nastaveny stejně jako jejich poměrně specifická rodná zem a vrásky jim dělá také obchodní válka s USA. A Sillicon Valley už se dva roky trápí s vysvětlováním plejády vlastních přešlapů, které se množí jako houby po dešti.

„Evropský technologický ekosystém má talent, ambice i drajv k tomu produkovat společnosti srovnatelné se všemi Facebooky a Ubery světa,” říká jeden z amerických odborníků na technologické investice Manish Madhvani. Kde se tedy stala chyba?

Městem s největším počtem start-upů na obyvatele v regionu je Berlín. A právě zde již více než dekádu působí firma Rocket Internet, která přivedla na svět řadu firem, přičemž nejúspěšnější z nich je online prodejce módy Zalando, největší svého druhu v Evropě. Za hranicemi kontinentu ale zatím neuspěl. Jeho tržní hodnota činí 14 miliard dolarů, zaměstnává 15 tisíc lidí, jeho zákazníci jsou ale koncentrováni hlavně do tří evropských zemí: Německa, Rakouska a Švýcarska. Letos Zalando expandovalo do České republiky a Irska, jednalo se ale o jedinou expanzi v posledních pěti letech.

Firma měla vizi stát se druhým Amazonem, narazila však na překážky související s kulturními i právními bariérami, jež zde navzdory snahám Evropské unie stále pevně stojí. Vedení firmy vysvětluje, že k expanzi v EU je potřeba daleko více lidí kvůli rozdílům v jazyce i platebních metodách. „Typy společností, které mohou vznikat v Číně a v USA, je ze strukturálního hlediska stále těžké vytvořit v Evropě,” říká londýnský specialista na venture kapitál Harry Nelis. „Můžete být jedničkou v Německu a lidé ve Francii o vás přitom nikdy neslyšeli,” vysvětluje.

Evropské společnosti se také ještě donedávna musely potýkat s podfinancovaností. Stejně jako amsterdamský Booking.com, který má dnes ve své nabídce něco okolo 1,9 milionů pokojů k pronájmu po celém světě a ročně generuje příjmy ve výši více než 7 miliard eur. Tyto peníze však již 13 let putují k americké online cestovní společnosti a vlastníku amerického portálu Priceline. Jelikož Booking dnes generuje 80 procent příjmů mateřské společnosti, ta se letos přejmenovala na Booking Holdings.

Jak vzpomíná současná CEO Bookingu Gillian Tans, která je ve firmě již šestnáct let, prodali tehdy firmu Američanům, protože zoufale potřebovali peníze. „Možná, že kdybychom v té době měli více možností financování, dopadlo by to s Bookingem jinak,” říká Tans.

Tou dobou si na nedostatečný příliv kapitálu stěžovalo více start-upů, dnes už je vše jinak. V loňském roce získalo 3 500 evropských společností dohromady investice ve výši 19 miliard dolarů. Což samozřejmě není příliš v porovnání s americkými a asijskými firmami, ke kterým loni přiteklo 67 a 40 miliard dolarů. Jedná se každopádně o evropský rekord.

Ne vše se ale vyvíjí tím správným směrem, evropským start-upům je stavěna také řada nečekaných překážek. Londýn byl například ještě donedávna jedním z nejvhodnějších míst na zeměkouli pro založení fintech startupu. V USA se společnosti musí potýkat s různými regulacemi v různých amerických státech a zákony se liší. Společnost regulovaná finančními orgány Evropské unie může působit ve všech 28 zemích, aniž by podléhala regulátorovi v každé zemi zvlášť.

A od ledna si může každý občan EU, který si chce vyzkoušet služby finančního start-upu, navíc požádat, aby s tímto start-upem jeho dosavadní banka sdílela data ohledně jeho účtu. Jenže Londýn čeká brzy brexit. Smůla.

V Evropě se ale každopádně řada slibných projektů už teď rozjíždí, i když o nich ještě není tolik slyšet. Třeba BenevolentAI vyvíjející léčiva, FiveAI a Almotive, které řeší autonomní vozidla, Lilium a Volocopter s elektronickými vrtulníky.

Silnou stránkou Evropy je navíc dlouhá tradice průmyslu a budoucnost technologií nespočívá jen ve spotřebitelských výrobcích. Evropské firmy se mohou realizovat například v oblasti genomiky (podoboru genetiky zabývající se studiem genomů organismů) jako Sophia Genetics nebo třeba vývojem materiálů.

„Nacházíme se ve velmi odlišném stádiu než před pár lety,” říká Bernard Liautaud, spolumajitel londýnské venture firmy Balderton Capital. „Máme hotový ekosystém s inkubátory, angel investory a seed fondy, stejně jako podnikatele s touhou vybudovat velké společnosti,” říká Liautaud.

Jak píše autor původního článku, je to jako kdyby astronomové našli dokonalou planetu plnou vody, kyslíku a veškerých podmínek nezbytných pro rozvoj inteligentního života. A ten se nyní musí rozvinout.