Karanténa přispívá k produktivitě. Z domova pracují lidé déle a udělají víc

Home office, ilustrační foto.

Home office, ilustrační foto. Zdroj: Profimedia

Home office, ilustrační foto.
Home office, ilustrační foto.
3
Fotogalerie

Panuje obecná obava, že v době, kdy má mnoho z těch, kteří běžně pracují v kanceláři doporučen nebo dokonce nařízen takzvaný home office, udělají toho méně a hůř. Některé čerstvé průzkumy ale hovoří o přesném opaku. Tato skutečnost je mimo jiné spojena s jedním termínem teorie oboru HR - takzvaným leavismem.  

Čerstvá data světového dodavatele služeb vzdáleného přístupu NordVPN Teams tvrdí, že jí sledovaný vzorek respondentů prodloužil svou pracovní dobu v průměru dokonce o dvě až tři hodiny denně. „Naše analýza ukázala, že desetitisíce korporátních zaměstnanců, které začaly pracovat z domova v posledních týdnech, stráví prací zhruba 11 hodin denně, což je dnes jedna z nejdelších pracovních dob na světě,“ řekl Daniel Marcusson z NordVPN Teams. 

Ze statistik společnosti vyplynulo, že nárůst pracovních hodin je často způsoben dřívějším začátkem pracovního dne. „Čas, který zaměstnanci dřív trávili dojížděním, dnes tráví prací,“ vysvětlil Marcusson.

Výzkum americké personální agentury Airtasker přišel s podobným zjištěním. Zaměstnanci, kteří pracují z domova, stráví prací téměř o jeden a půl dne víc měsíčně a o téměř 17 pracovních dní ročně víc než jejich kolegové v kancelářích.

„Doma pracuji o dost více – řeším běžné činnosti a nově i záležitosti spojené s koronavirem. Dokonce 16hodinová pracovní doba je běžná,“ popisuje personalistka, která si nepřála být jmenována. V období domácí karantény je práce přesahující pracovní hodiny nejen zcela běžná, větší nasazení svých zaměstnanců očekávají i samotní zaměstnavatelé. 

Odbornice na marketing a PR Tereza Kynčlová se snaží striktně oddělovat soukromý a pracovní život i během práce z domova. Na konci pracovního dne zavře počítač a přestává reagovat na pracovní maily. „Ne vždy se to ale setkává s pochopením - jsme přeci všichni doma, tak proč bych nemohla na svěřených úkolech pracovat o něco déle,“ popisuje obecné mínění týmu, které cítí.

Z průzkumů týkajících se konkrétně Česka nicméně vyplývá, že práce přesahující pracovní dobu je v Česku rozšířená i běžně, v dobách mimo současnou karanténu. Na pracovní telefonáty, e-maily a textové zprávy reaguje mimo svou běžnou pracovní dobu okamžitě 58 procent českých zaměstnanců a 44 procent je ochotných řešit pracovní záležitosti během svých dovolených, vyplývá z nedávného průzkumu personální agentury Randstad. 

Čtyři z deseti oslovených Čechů přitom tvrdí, že jejich nadřízený očekává, že budou k dispozici mimo pracovní dobu. To může znamenat, že poměrně velké množství zaměstnavatelů tlačí na pracovníky, aby plnili své úkoly nad rámec běžných povinností, a to včetně víkendů, svátků a dovolených. 

Trend, který se v zahraničí označuje termínem leavismus, postihuje podle zprávy poradenské firmy Deloitte zhruba 51 procent všech zaměstnanců. Projevuje se jako snaha pracovat i mimo pracovní dobu, například během volna nebo dovolené. Jako důvody leavismu zpráva uvádí obavu o pracovní místo, neschopnost se mentálně odpojit od práce nebo digitální závislost na technologiích.

Práce z domova během karantény neznamená jen delší pracovní dobu, ale i mnohem vyšší produktivitu, jak ukazují některé vybrané příklady. 

„Za dva týdny jsem udělala víc práce než za měsíc, lépe se soustředím na práci, protože mě nikdo neruší v kanceláři a nikdo si nechce dávat jen tak schůzky,“ říká Petra Nulíčková, HR Business Partner Alza.cz. Podobnou zkušenost má i Ondřej Wysoglad, generální ředitel personální divize Manuvia. „V rámci home office mám více prostoru na koncepční práci, v mé pracovně není takový provoz jako v kanceláři kde se někdy dveře netrhnou,“ říká. 

Mezi nejčastěji uváděné důvody nižší produktivity během práce v kanceláři patří čas strávený dojížděním do práce, schůzky nebo pravidelné vyrušování kolegy. „Doma se lépe soustředím, nestrávím tolik času vypravováním a cestou do práce, takže se i déle vyspím a mám na práci větší klid,“ popisuje Kynčlová. 

Vyšší produktivitu a kvalitu práce mimo kancelář potvrzují i studie. Například podle loňské studie odborníků z univerzity v Harvardu byl u pracovníků, kteří měli možnost pracovat vzdáleně odkudkoliv, zaznamenán nárůst produktivity o 4,4 procenta a zvýšila se i kvalita jejich práce. „Zvýšení produktivity o 4,4 procent představuje až 1,3 bilionu dolarů pro americkou ekonomiku,“ podotkl jeden z výzkumníků, profesor Prithwiraj Choudhury.