Krychličkové satelity teď frčí! Do vesmíru jich startují stovky, a to i z Česka

Družice PicSat zkoumá okolí hvězdy Beta Pictoris

Družice PicSat zkoumá okolí hvězdy Beta Pictoris Zdroj: Lesia / Observatoire de Paris - PSL; T. Pesquet ESA / NASA

Družice PicSat zkoumá okolí hvězdy Beta Pictoris
Družice Arkyd-6 od společnosti Planetary Resources testuje technologie pro budoucí těžbu asteroidů.
Česká družice VZLUSAT-1
Schéma družice VZLUSAT-1
Různé konfigurace CubeSatů. Nemusí zůstat jen u jedné krychličky.
9
Fotogalerie

Do vesmíru každoročně startují stovky malých družic, které se označují jako CubeSaty. Jedná se o družice ve tvaru krychle o hraně 10 cm. Družice se může skládat z většího počtu krychlí.

 

CubeSaty jsou malé satelity, jejichž základem je krychlička o hraně 10 cm. Podobných krychliček může být samozřejmě pospojováno více. Koncepce CubeSatů vznikla už v roce 1999 díky spolupráci California Polytechnic State University a Stanford University.

Velmi populární jsou CubeSaty zejména v posledních několika letech. Malé družice testují nové technologie, pozorují Zemi nebo se jedná o studentské vzdělávací projekty. Obvykle obíhají po nízkých oběžných drahách, takže po pár letech shoří v atmosféře. Nejedná se tedy o významné rozšiřování kosmického smetí.

Podle zprávy firmy Bryce Space Tech se do vesmíru za posledních pět let (2012-2017) vydalo 725 CubeSatů, což je téměř polovina ze všech družic. V roce 2012 odstartovalo 23 Cubesatů, vloni to bylo už 290. Více než polovina CubeSatů poskytuje komerční služby.

Síť Dove

Významnou část CubeSatů tvoří síť s názvem Dove, kterou provozuje společnost Planet Labs, Inc. Každý z desítek CubeSatů pozoruje zemský povrch s rozlišením jen několika centimetrů. Data slouží k monitorování klimatu, územnímu plánování, sledování zemědělství apod.

V únoru 2017 byl pokořen rekord. Indická raketa PSLV vynesla najednou 104 družic. CubeSatů Dove (celý balík družic se jmenuje Flock 3p) bylo na palubě 88. Dove má v provozu 149 satelitů, což je rekord ze všech dosavadních satelitních sítí.

CubeSat hledá exoměsíce u slavné hvězdy

Také úkoly některých dalších CubeSatů jsou velmi zajímavé. V polovině ledna odstartovala z kosmodromu Šríharikota indická raketa PSLV-XL, která na oběžnou dráhu vynesla několik desítek CubeSatů.

Mezi nimi byl i francouzský PicSat. Jedná se o CubeSat typu 3U, takže se skládá ze tří krychliček. Jeho úkolem je měření jasnosti velmi slavné hvězdy Beta Pictoris. U této hvězdy byly v minulosti objeveny disky trosek a před 10 lety také přímým zobrazením exoplaneta Beta Pictoris b. Planeta má hmotnost 7 Jupiterů a okolo hvězdy oběhne jednou za 22 let.

Existuje určitá možnost, že planeta před hvězdou přechází, což by způsobilo pokles jasnosti hvězdy. Tento scénář je ale spíše nepravděpodobný. Před hvězdou by však v nejbližší době měla přejít tzv. Hillova sféra, což je oblast okolo planety, ve které jsou gravitační vlivy planety větší než gravitační vlivy hvězdy.

Pokud by okolo planety obíhal například měsíc, musel by se nacházet v Hillově sféře. PicSat by mohl takové exoměsíce najít. Stejně tak by mohl odhalit případné roje komet v okolí hvězdy.

Ke sledování jasnosti hvězdy slouží parabolické zrcátko o velikosti 5 cm. Od zrcátka jde světlo Bety Pictoris do sekundárního zrcátka a odtud se dostává do optického vlákna, které je umístěno v ohniskové rovině primárního zrcátka. Optické vlákno o průměru 3 mikrometrů a délce 5 cm je připojené k fotodiodě.

Příprava na těžbu asteroidů

Do vesmíru se v lednu vydal také CubeSat Arkyd-6, který je typu 6U. Provozovatelem satelitu je firma Planetary Resources, která chce v budoucnu těžit suroviny z asteroidů.

Úkolem družice je testování technologií (komunikace, kontrolní systémy atd.). Na palubě je také přístroj A6, který pořizuje infračervené snímky Země ve vlnové délce 3 až 5 mikrometrů. Přístroj bude hledat vodu na Zemi. V budoucnu by se měl jeho nástupce zaměřit na hledání vody na asteroidech.

Na oběžné dráze je i český CubeSat

Ve vesmíru v současné době pracuje také český CubeSat. VzluSat-1 odstartoval do vesmíru na konci června loňského roku. Družice je společným dílem několika institucí a soukromých firem. Koordinátorem projektu je Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ).

Na palubě VZLUSAT-1 je testován kompozitní materiál, který má odstínit kosmickou radiaci. Druhým experimentem je rentgenový dalekohled, který se skládá z optického širokoúhlého systému typu račí oko.

Třetím experimentem je příspěvek do mezinárodního projektu QB50. Jedním z jeho cílů je výzkum termosféry ve výškách 200 až 380 km. Slouží k tomu tři vědecké přístroje, které jsou umisťovány na CubeSaty z různých zemí Evropy ale také Jižní Afriky, USA nebo Austrálie. VZLUSAT-1 má na palubě přístroj FIPEX k měření koncentrace kyslíku v atmosféře. Do konce ledna družice naměřila 2 GB dat. Na Zemi se dostal jen zlomek (20 MB).

Článek vyšel na serveru VTM >>>