Hvězda Pi1 Gruis ze souhvězdí Jeřába je jako tajuplný rudý klenot noční oblohy. Mezinárodní tým astronomů nedávno zjistil, že docela věrně připomíná ohromnou lávovou lampu. Nové snímky totiž odhalily ohromné konvektivní proudy, které vynášejí horký materiál z vnitřku hvězdy na její povrch.
Jde o stárnoucího červeného obra, který je nafouknutý na 350-násobek velikosti Slunce. Jeho hmotnost ale zároveň odpovídá pouhému 1,5 násobku hmotnosti Slunce. Pi1 Gruis se chová jako polopravidelná proměnná hvězda a je od nás vzdálená asi 530 světelných let.
Mezinárodní tým astronomů, který vedla Claudia Paladini z Evropské jižní observatoře ESO, nedávno úspěšně zobrazil povrch Pi1 Gruis. Jejich snímky odhalily ohromné konvektivní proudy, které vynášejí horký materiál z vnitřku hvězdy na její povrch.
Materiál pak na povrchu chladne a opět klesá do nitra hvězdy. Pi1 Gruis docela věrně připomíná ohromnou lávovou lampu, která červeně poblikává vesmírem.
Astronomové ke svému pozorování masivní hvězdy využili zařízení Precision Integrated-Optice Near-infrared Imaging ExpeRiment (PIONIER), které je namontováno na teleskopu Very Large Telescope (VLT) Evropské jižní observatoře ESO.
Data z PIONIERu v infračervené oblasti spektra a dalších zařízení teleskopu VLT umožnila astronomům proniknout oblakem hvězdného materiálu, který hvězda vyplivla asi před 20 tisíci let. Konvektivní proudění je zřejmě řídícím mechanismem při tvorbě hvězdných vichrů, kterými červený obr ztrácí svůj materiál do okolního vesmíru.
Nový snímek ze zařízení PIONIER odhaluje gigantické oblasti konvekčního proudění, z nichž každá má velikosti kolem 120 milionů kilometrů. Pro srovnání, na Slunci pozorujeme zhruba 2 miliony oblastí konvekčního proudění, které mají velikost kolem 1 500 kilometrů.
Odborníci se domnívají, že konvektivní proudy jsou na hvězdě Pi1 Gruis tak veliké, protože povrchová gravitace červeného obra je v porovnání s gravitací na povrchu Slunce velice slabá.
Osud hvězdy Pi1 Gruis nás přitahuje i kvůli tomu, že něco podobného nejspíš zažije i Sluneční soustava. Asi tak za 5 miliard let se totiž ze Slunce stane podobný červený obr. Planety Merkur a Venuše skončí téměř jistě v jeho chřtánu, osud Země je nejistý. Už teď si ale můžeme představit, jak asi bude Slunce vypadat.
