Hudební recenze: Poetické spojení Brna a Prahy

Z původně téměř výhradně dámské kapely s temperamentem a energií, kterou vládne třeba Nikola Mucha, se stalo přece jen klidnější kvarteto, kterému zůstaly dvě zásadní složky – zakladatelka, zpěvačka a autorka většiny hudby Marta Kovářová, za svobodna Svobodová (na snímku), a výsostná poetika spojená s přirozenou hravostí.

Z původně téměř výhradně dámské kapely s temperamentem a energií, kterou vládne třeba Nikola Mucha, se stalo přece jen klidnější kvarteto, kterému zůstaly dvě zásadní složky – zakladatelka, zpěvačka a autorka většiny hudby Marta Kovářová, za svobodna Svobodová (na snímku), a výsostná poetika spojená s přirozenou hravostí. Zdroj: ČTK

Brněnská hudební alternativní scéna byla a stále je pojmem i proto, že k jejím zakladatelům dál přibývala nová jména. Příkladem je Budoár staré dámy, byť i on je na scéně přes dvacet let. Z původně téměř výhradně dámské kapely s temperamentem a energií, kterou vládne třeba Nikola Mucha, se stalo přece jen klidnější kvarteto, jež si uchovalo dvě zásadní složky – zakladatelku, zpěvačku a autorku většiny hudby Martu Kovářovou, za svobodna Svobodovou, a výsostnou poetiku spojenou s přirozenou hravostí.

A tak je tomu i na zatím posledním, šestém řadovém albu s mile cynickým názvem Kostřičky. V minulosti si Budoár vypomáhal texty básníků, jako jsou Sergej Jesenin, Karel Šiktanc, Josef Kainar či pro jihomoravskou duši téměř nezbytný Jan Skácel.

Tentokrát je autorem všech textů básník a také dlouholetý šéfredaktor literárního časopisu Tvar žijící v Praze a jižních Čechách Lubor Kasal. Spojení o generaci staršího básníka, notabene z „nenáviděné“ Prahy, s „vysmívaným“ Brnem je možná překvapivé, ale sedí.

Budoár totiž ani na Kostřičkách neztratil schopnost převést poetiku do rockových až funkových či swingových rytmů. Někdy vážných, jako jsou titulní Kostřičky, někdy rychlých a svižných, jako jsou úvodní A než tě opustím či Kolem osy.

Pomáhá tomu i Kasalova schopnost vymýšlet smysluplné novotvary, což dokazují nejen názvy jeho sbírek z minulosti, jako například Dosudby či Vezdejšina, ale i druhá píseň aktuálního alba Pustopad, v níž skvěle hostuje Vladivojna la Chia. Takový smysl pro hraní s textem není na tuzemské scéně obvyklý, člověka snad napadají jen Tata Bojs či J.A.R.

Předchozí tři roky staré album Budoáru s názvem Sůl bylo poněkud rozpolcené a střídaly se v něm vážné písně s poetickými texty se skladbami, na nichž se výrazně projevil baby boom dětí v kapele a dennodenní starosti o ně. Jeho patrně nejvýraznějším prvkem byla přece jen poněkud absurdní píseň Kuře ve sněhových šatech, jejíž text tvoří... recept na kuře.

Kostřičky jsou oproti předchozímu albu výrazně jednolitější, i když neobsahují pecky jako Náměsíčná. Ale tahle podoba Budoáru rozhodně sluší více.