John le Carré pátrá po ruském krtkovi v Cirkusu

Klasik žánru. John le Carré prožil pět let v britské tajné službě a zkušenosti zužitkoval při psaní spousty klasických špionážních thrillerů

Klasik žánru. John le Carré prožil pět let v britské tajné službě a zkušenosti zužitkoval při psaní spousty klasických špionážních thrillerů Zdroj: ctk

Postavení Johna le Carrého mezi nejvýraznějšími tvůrci špionážních thrillerů zpochybňuje málokdo. Byť jeho poslední, řekněme pozářijové, knihy nedosahují tak mistrovských kvalit jako ty odehrávající se za studené války. Je to logické, protože právě rozdělení světa železnou oponou a jí definované vztahy le Carré zná nejlépe.

V této době sám pracoval v britské rozvědce a odtud pramení jeho fascinující popisy špionů, jejich psychologie i dost realistické zachycení nebezpečných misí. Právě na těch je pak vystavěn jeden z jeho nejproslulejších románů s názvem Jeden musí z kola ven (původně vydaný v roce 1974), který konečně vychází v českém překladu i díky chystané premiéře filmové adaptace knihy režiséra Thomase Alfredsona.

Hlavním hrdinou knihy je podsaditý mrzout George Smiley. Bývalý agent a člen Cirkusu (tedy nejvyššího velení britské tajné služby) je však již na nedobrovolném odpočinku, protože po odvolání Řídícího z šéfovské pozice ani pro Smileyho nezbylo v novém pořádku místo. Jako Řídícího muž byl údajně zapleten do zpackané československé operace Svědectví, která málem znamenala velkou mezinárodní roztržku.

Náhle je však Smiley povolán samotným ministrem. Do Cirkusu se totiž asi skutečně infiltroval ruský krtek, který Moskvu a šéfa sovětské tajné služby Karlu informuje o všech důležitých událostech a rozhodnutích. Smiley se tedy musí napůl tajně a takřka bez jakékoli pomoci ponořit do nejtajnějších spisů a postupně rozplétat fascinující misi odstartovanou před mnoha desítkami let. A musí odpovědět na otázku, který z jeho čtyř dlouholetých spolupracovníků a částečně i přátel je sovětským zvědem. Román Jeden musí z kola ven je mistrovský především díky svému rozkročení mezi typický žánrový artefakt a zasvěcený vhled do každodenní reality špionážních služeb. Prvnímu odpovídá výsostně atraktivní zápletka, druhému pak le Carrého přístup.

Ten se nesnaží předstírat, že práce špiona je jedno velké (ale přitom zcela bezpečné) dobrodružství, ale mnohem častěji jde o šedivou úředničinu, prolézání archivů a zašlých spisů. I proto Smiley velkou část příběhu sedí v hotelovém pokoji, prochází staré archiválie a jen svou představivostí události rekonstruuje. Neznamená to, že by kniha byla zcela neakční. Jen je v ní napětí dávkováno pozvolna a opatrně. Aby nepřebíjelo realitu.
Dlouholetí milovníci le Carrého stylu budou nadšeni, mladší čtenáři by se však také měli zkusit ponořit do jeho fascinujícího světa. Dostanou totiž trochu jinou perspektivu a snad konečně začnou žánr špionážního thrilleru i thrilleru jako takového vnímat správně. Nikoli jen skrze akční filmy, jež představu o špionských filmech a knihách notně deformují.

John le Carré: Jeden musí z kola ven

Nakladatelství: Mladá fronta, 2012
Překlad: Veronika Volkejnová
Hodnocení: 80 %