Filmové festivaly letos probíhaly online nebo vůbec. Ty, které zvládly fyzický ročník, si musely vystačit s omezenou nabídkou titulů. Kina byla skoro půl roku zavřená a řada premiér se do nich nestihla dostat nebo je jejich producenti do distribuce zatím radši nepustili. I tak jsme v pandemickém roce 2020 viděli několik dobrých filmů. Výběr filmové recenzentky E15 Ivy Přivřelové připomene desítku z nich, seřazenou abecedně.
Corpus Christi
Polský režisér Jan Komasa, který prorazil v 29 letech s dramatem z prostředí virtuální reality Místnost sebevrahů (2011), natočil svůj nejdospělejší, nejtišší a nejsilnější film. A taky nejúspěšnější. Příběh mladíka z pasťáku, který se začne na jednom maloměstě rozděleném nedávnou tragédií vydávat za kněze, letos dosáhl až k oscarové nominaci. Výrazný Bartosz Bielenia tu dokonale zvládá herecké sólo v roli kluka, který si během pomoci místním musí ujasnit i vlastní priority. Nejednoznačné drama dokáže o velkých tématech hříchu a vykoupení vyprávět bez patosu i bez soudů.
K vidění: občas se ukáže v programu projektu Moje kino LIVE
Gunda
Jak si žije na farmě prasnice Gunda a její čerstvě narozená selátka? To ukazuje neobvyklý dokument, natočený černobíle a beze slov i bez lidí. Divák se tak může zklidnit a soustředit na prožitky zvířat, které obvykle končí na našem talíři. Ruský režisér Viktor Kossakovský nezastírá, že jeho film má aktivistický podtext, jeho přesvědčování k vegetariánství ale není nijak násilné a hlavně ho doprovází meditativní a překvapivě emotivní obrazy. Snímek, který stihl premiéru na Berlinale, svým jménem zaštítil další známý vegetarián, oscarový herec Joaquin Phoenix.
K vidění: snímek by se měl promítat na karlovarském festivalu a poté i v českých kinech
Chlast
Dánský filmař Thomas Vinterberg se vrátil k hvězdě svého úspěšného dramatu Hon (2012) Madsi Mikkelsenovi a obsadil ho do role vyhořelého středoškolského učitele dějepisu, jehož unavenou existenci oživí alkoholový experiment s kamarády. Energická hořkosladká tragikomedie, v níž se kvarteto učitelů rozhodne v pracovní době pít, přesto není o alkoholu, ale o životě. O krizi středního věku, o tom, jak se vypořádáváme s prohrou, o tom, jak život sám přináší kromě kocovin i radost a extázi. Vítěz Evropských filmových cen je nyní favoritem na Oscara v kategorii Mezinárodní film.
K vidění: sledujte, zda se opět neobjeví v programu virtuálního kin Edisonline
Než skončí léto
Filmů o první lásce dospívající holky už vzniklo hodně, stejně jako filmů o holce, která trpí zákeřnou nemocí. Žádný ale nebyl tak nesentimentálně dojemný, tak intenzivní a tak barevný jako celovečerní debut Australanky Shannon Murphyové. Režisérka své melodrama vypráví naplno, stejně jako ho jeho hrdinka v podání hvězdy seriálu Ostré předměty Elizy Scanlonové prožívá. Důležitou roli v krásně bolestném příběhu o významu blízkých lidí v našich životech hrají i rodiče, kteří se snaží svou dceru pochopit. Film, u kterého si popláče celá rodina.
K vidění: na VOD platformě Aerovod
Nová šichta
Mladý režisér Jindřich Andrš před čtyřmi lety natočil krátký snímek Poslední šichta Tomáše Hisema, o horníkovi, který po čtvrt století přišel o práci v dole. Svého charismatického ostravského protagonistu sledoval dál a právě jeho další osud přináší Andršův celovečerní debut Nová šichta. Vítěz české soutěže na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava získal v době koronakrize na aktuálnosti. Vtipně, přirozeně a výstižně totiž ukazuje, že nikdy není pozdě na změnu, že nemá cenu věci vzdávat a zároveň, že nic nedostaneme jen tak zadarmo.
K vidění: v kinech od poloviny února, nebo hned jak to bude možné
Quo Vadis, Aida?
Bosenská filmařka Jasmila Žbanićová si traumata balkánské války, kterou prožila jako dvacetiletá, vzala za ústřední téma své filmové tvorby. Svou novinkou představenou na benátském festivalu navazuje na úspěch dramatu Grbavica, s nímž v roce 2006 vyhrála Berlinale. Tentokrát se spolu s titulní hrdinkou ocitáme v Srebrenici v červenci 1995, kde se schyluje k masakru. Nebezpečí, které hrozí její rodině, ale tuší zatím jen Aida, která působí jako překladatelka u nizozemských vojáků OSN. Dramatická a velmi emotivní rekonstrukce největší masové vraždy balkánského konfliktu sugestivně ukazuje hrůznost a nesmyslnost války.
K vidění: snímek by se měl promítat na karlovarském festivalu a poté i v českých kinech
Radnice
Americký dokumentarista Frederick Wiseman neztrácí elán ani intelekt a v roce svých devadesátin představil svůj nový opus, který v čtyřech a půl hodinách bez komentáře, zato s mimořádnou pečlivostí sleduje práci radnice v Bostonu. Jednání o dostupném bydlení, vystoupení demokratického starosty Martyho Walshe, setkání veteránů, svatba lesbického páru, diskuse o rasové nerovnosti, plánování oslav vítězství bostonského sportovního týmu… Z detailního pozorování vzniká komplexní obraz jedné instituce a ideálů, které se snaží převést do praxe.
K vidění: film promítal jihlavský festival
Služebníci
Dramatický příběh svědomí a korupce a krásné kontemplativní obrazy. To spojuje nový film Ivana Ostrochovského, který slovenskému režisérovi vynesl pozvání do nové soutěžní sekce letošního Berlinale. Návrat do Bratislavy roku 1980, kde se dva mladí seminaristé vyrovnávají s tlakem StB na církev, k tomu vyhrál novou soutěž MFF Praha – Febiofest. Film ze slovensko-česko-rumunsko-irské koprodukce kromě vizuálního pojetí upomínajícího na skvosty československé nové vlny 60. let zaujme i obsazením rumunské hvězdy Vlada Ivanova do role pochybujícího estébáka.
K vidění: stále se chystá do distribuce, českou premiéru překazilo jarní a pak i podzimní uzavření kin
Šarlatán
Uznávané polské režisérce Agnieszce Hollandové se tak líbila spolupráce českým štábem na minisérii Hořící keř (2013), že se do země svých studií znovu vrátila. A natočila tu scénář Marka Epsteina, který inspirován polozapomenutou postavou léčitele Jana Mikoláška a jeho střety s nacistickou i komunistickou totalitou vypráví o nebezpečí arogance, bezmoci i neschopnosti být sám k sobě upřímný. Ivan Trojan v hlavní roli předvádí svůj životní výkon, skvěle mu sekunduje slovenský objev Juraj Loj. Režie Hollandové elegantně nasnímaný film povznáší mezi evropský standard, což dokazuje jeho nominace na Evropskou filmovou cenu i oscarové šance.
K vidění: na VOD Aerovod či DaFilms nebo na dvd
V síti
Vít Klusák svou mnohdy kontroverzní metodu natáčení dokumentárního filmu poprvé zcela odkryl a využil k filmu, jenž se stal společenským fenoménem. Spolu s režisérkou Barborou Chalupovou a pomocí tří dospělých hereček v rolích dvanáctiletých dívek odhalil veřejnosti rozsah sexuálního zneužívání dětí na internetu a praktiky mužů, kteří se na naivní pre-pubescenty specializují. Snímek, který dokázal šokovat, rozesmát, rozplakat i rozhořčit fungoval jako ideální osvěta a před zavřením kin ho doprovázely debaty s tvůrci často stejně dlouhé jako samotný film.
K vidění: na VOD Aerovod či DaFilms
