Olympic je stále v plné síle, i po pětapadesáti letech

Petr Janda

Petr Janda Zdroj: Martin Přibyl

Ani pětapadesát let od svého vzniku nerezignovala tuzemská legenda na nová autorská alba. Na tom zatím posledním nazvaném Trilobit přitom poprvé v historii spolupracovala s externím producentem.

Co se týče dlouhověkosti a aktivní rockerské činnosti, svět má Micka Jäggera, Keitha Richardse či Paula McCartneyho. Česko má Petra Jandu s jeho Olympikem, kteří tři roky po ukončení trilogie Souhvězdí opět přicházejí s novým autorským albem nazvaným Trilobit. A stejně jako u výše zmíněných hvězd globálního kalibru ani česká bigbítová legenda stále nechce dopustit, aby jí došel dech.

Album Trilobit zaujme kromě samotných písní dvěma skutečnostmi. První je, že názvem i podobou alba se odvolává na první, pro celou českou rockovou scénu historické album Želva, od jehož vydání letos uplynulo půlkulatých padesát let.

Druhou je přítomnost Čechoameričana Miroslava Váni, který jako první v historii kapely dostal důvěru jako producent, což byla dosud vždy doména kapelníka Petra Jandy. 

Výsledkem je pozitivní deska se šestnácti písněmi, na nichž se jako textař nejvíce podílel se šesti příspěvky Ondřej Fencl, o jeden méně má na svědomí Janda. Nutno přiznat, že jsou to povedené texty. Pojednávají o ženách, přátelích, světě kolem, a to bez nějakých klišé či sebelítosti nad přibývajícími lety. A to i přesto, že se v melodických baladách Ještě jednou chtěl bych býti klukem a Jsi moje, kterou věnoval své ženě, ohlíží do minulosti staré dvě až čtyři desítky let.

Naopak – v písni Nedáme se Olympic neústupně trvá na tom, že se jeho členové nedají zastrašit věkem, chorobami či aktuálním státním režimem, neboť „všechno přežijem“. Pozoruhodná je i stylová různorodost alba. Kromě výše zmíněných balad nechybfějí ani vypalovačky s hutnou kytarou a razantními bicími, jako jsou I´m Fine, Setkání nebo Hit nebo život, v níž se ironicky pasuje právě i s lídry Rolling Stones a dalšími a občas marnými snahami napsat zase jednou hit.

K nejlepším skladbám pak patří rokenrolová Hrej, v níž hned na úvod Petr Janda zpívá „Když se opřu do kytary, narostou mi křídla.“ I v jeho sedmdesáti šesti letech se tomu stále dá věřit.

Olympic: Trilobit
Vydal: Supraphon 
Délka: 50:00 
Hodnocení: 80 %