Věta „Jmenuji se Igor Hnízdo“ následovaná důrazným třísknutím do tabule patří k nejvýraznějším momentům filmu Obecná škola od Jana Svěráka. Tragicky zesnulý Jan Tříska ale natočil desítky filmů a ztvárnil desítky divadelních rolí, a to nejen v Česku, ale jako jeden z mála Čechů i po své emigraci ve Spojených státech.
Jan Tříska, který včera zemřel po tragickém pádu z Karlova mostu do Vltavy, byl jednou z nejvíce charizmatických postav tuzemské herecké scény. A to nejen té filmové, díky které si jej pamatuje asi většina diváků, ale i té divadelní, kde exceloval v řadě rolí v čele s Králem Learem na Letních shakespearovských slavnostech, za kterou v roce 2002 získal Cenu Alfréda Radoka.
O osudu pražského rodáka pomohl rozhodnout herec Karel Höger, který si jej všiml na jedné z recitačních soutěží. Jak sám ale nedávno osmdesátiletý herec řekl v rozhovoru pro deník E15, kromě talentu měl v životě ještě jedno – štěstí.
To podle svých slov měl, když už na FAMU získal roli na scéně prestižního Národního divadla, i potom, když jej obsadili do prvních filmových rolí. A měl jej prý i po své emigraci.
„Velkým štěstím bylo, když jsem ještě v Kanadě dostal hlavní roli v malém filmu, který se jmenoval Bush Pilot. A pak jsem s velkým, obrovitánským štěstím dostal v New Yorku hlavní roli v divadle v inscenaci Mistr a Markétka,“ uvedl letos na jaře na festivalu Febiofest, na kterém převzal cenu Kristián za přínos světové kinematografii.
Tříska se narodil 4. listopadu 1936, ve stejném roce, jako jeho pozdější velký přítel a český prezident Václav Havel, se kterými si šli vzájemně za svědka na svatbě. Mezi lety 1955−1959 vystudoval DAMU a už během studií se stal jedním z nejmladších herců Národního divadla.
Poté následovaly první filmové a televizní role, jako například ve filmu Lidé z maringotek slavného Martina Friče nebo Radúz a Mahulena. Později hodně daboval a jednu dobu byl hlavním hlasem třeba Jeana-Paula Belmonda.
Podívejte se na upoutávku na poslední film, v němž hraje Jan Tříska
Do jeho rozjeté kariéry jako do množství dalších lidí ale vstoupila normalizace. Po zprávě o zatčení Václava Havla a po podpisu Charty 77 neváhal a ihned emigroval. Přes Kypr a Kanadu doputoval do New Yorku. A i tam měl podle svých slov štěstí, když jej režisér Miloš Forman nechal bydlet ve svém bytě v době, kdy Tříska absolvoval zkoušky a poté i představení právě v Mistru a Markétce, což mu otevřelo dveře k americkým producentům.
Do Česka se po sametové revoluci natrvalo ze Států nevrátil. I poté se ale objevil v řadě filmů, nejen v Obecné škole. Sám roli učitele Igora Hnízda ale nad jiné nevyvyšoval.
„V mém povolání nemáte žádné kategorie, co je pro vás vyšší, co je nižší a co je nejnižší role. V mé profesi je velice důležité, aby vám práci vůbec někdo nabídl,“ řekl v rozhovoru pro deník E15.
Podívejte se na nejdůležitější filmové okamžiky Jana Třísky
Policie nyní pátrá po důvodech jeho tragického úmrtí. Na sebevraždu to ale nevypadá – byl stále vitální, hrál na divadle v Los Angeles i v Česku, natáčel filmy. Poslední, menší roli měl v letošním snímku Po strništi bos Jana Svěráka.
Další velkou roli měl mít ve filmu Jiřího Mádla Na střeše. Tragicky ale zemřel pouhé dva dny před začátkem natáčení. Ani Mádl není přesvědčen, že by za pádem do Vltavy byl pokus o sebevraždu.
„Honza Tříska byl v perfektní kondici a těšil se na velikánskou roli. Poslední měsíce nežil ničím jiným. Představa, že by přiletěl z Kalifornie, absolvoval kostýmní zkoušky a šel ukončit život, je naprosto hloupá,“ napsal Mádl na Facebooku.
Další film už Tříska nenatočí, v další roli se už nepředstaví. Místo v tuzemské filmové a divadelní historii mu ale nikdo nevezme.
