Recenze: Střídavá péče je realistické úzkostné rodinné peklo | E15.cz

Recenze: Střídavá péče je realistické úzkostné rodinné peklo

Recenze: Střídavá péče je realistické úzkostné rodinné peklo
Záběr z filmu Střídavá péče
• 
ZDROJ: Artcam

Iva Přivřelová
Iva Přivřelová

Novinka Střídavá péče oceněná za režii na festivalu v Benátkách rozehrává sugestivně tísnivé drama o domácím násilí.

Rodinné drama Střídavá péče strhává svým klaustrofobním napětím a přesvědčivostí poroty složené z fanoušků i profesionálů.

Od těch druhých film dostal při své premiéře na loňském festivalu v Benátkách cenu za režii a za nejlepší debut. Divácké ceny mu připadly i v San Sebastiánu nebo na pražském Febiofestu. Velmi dobré skóre pro celovečerní režijní prvotinu francouzského divadelního herce.

Recenze: Teheránská tabu aneb Animovaná noční můra z Íránu

Xavier Legrand nešel do tísnivého dramatu bez přípravy. Před pěti lety slavil úspěch, ztělesněný cenou César a nominací na Oscara, s krátkým filmem Než o všechno přijdeme, v němž poprvé navštívil rodinu Bessonových.

Tehdy ukázal den, kdy vystrašená matka utíká se dvěma dětmi od násilnického manžela. Střídavá péče navazuje v soudní síni, kde se rozvádějící se pár dohaduje o péči o potomky. Především o toho nezletilého, dvanáctiletého Juliena.

Dnešní nároky na partnera je těžké najít v jednom člověku, říká socioložka

Český název Střídavá péče je poněkud nepřesný, protože pan Besson dokáže soudkyni přesvědčit jen k víkendovým návštěvám. Což mu nestačí, protože se majetnického práva na svou rodinu nehodlá vzdát.

V mnoha jiných filmech by jeho frustrace gradovala do hororových rozměrů. Legrand ale mnoho skutečných případů ze země, kde rukou svého partnera zemře jedna žena každé tři dny, destiloval do jednoho, jenž by se na titulky novin nedostal. O to víc působí reálně.

Delší mládí, drahá dospělost. Generace Y má v Česku i na Západě shodný úděl

Pozorování chování násilnického muže a jeho vlivu na blízké, kteří se ho snaží vymazat ze svého života, je suverénní nejen na debutanta. Postavy uzavírá do interiérů a delších záběrů, jejichž napjatý klid zvýrazňuje duševní bouře protagonistů.

Diváky ovládá, aniž by je naváděl přidanou hudbou, kterou tu vůbec není slyšet, pocity ohrožení a strach o matku a děti navozuje obrazem a důrazem na přesvědčivé herce schopné hrát tělem víc než slovy.

Nedělejte z EU strašáka, obořil se Kalousek na Klause mladšího. Podívejte se na jejich duel

Stačí několik pátrajících pohledů dcery do davu na oslavě jejích osmnáctin a verva, s níž zpívá hit Proud Mary, abychom si dovedli představit, čeho se od svého otce obává, nebo vidět Juliena, s jakými potížemi si zapíná pás v autě svého otce.

Střídavá péče pak nepotřebuje velký příběh a zvraty a neublíží jí ani celkem jasné a neměnné nastavení charakterů. Poctivý, nesentimentální realismus, filmařská zručnost, pečlivá práce s herci – především představitelem Juliena Thomasem Gioriaou – a schopnost vytvářet atmosféru pomocí detailů z filmu činí možná nenápadný, ovšem cenný titul v letošní nabídce českých kin.

Autorka je spolupracovnicí redakce

Střídavá péče

(drama, Francie, 93 minut)

Režie a scénář: Xavier Legrand

Hrají: Denis Ménochet, Léa Druckerová, Thomas Gioria, Mathilde Auneveuxová

Hodnocení: 80 %

Recenze: Dámská verze Dannyho parťáků se příliš nepovedla

Autor: Iva Přivřelová, Iva Přivřelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!