Vandrák, násilník, sprosťák, povaleč, alkoholik, básník a spisovatel. Charlesi Bukowskému se kolem sebe podařilo vybudovat kult, který ani po jeho smrti neuvadá. V neděli uplynulo sto let od jeho narození.
Bukowski se narodil s v německém Andernachu 16. srpna 1920, jeho otec byl americký voják zavlečený do Evropy první světovou válkou. Rodina se o tři roky později přestěhovala do USA. Štěstí jí to však nepřineslo. Bukowski dětství a mládí popisoval jako nekončící utrpení a ponížení. Stále bitý, s vadou pleti, řešil své dospívání odmítnutím a pohrdáním vším, co ztělesňovala tzv. slušná společnost.
Unikal do světa alkoholu, sexu a násilí, mezi prostitutky a jiné vyděděnce. Tato sebezničující dráha vyvrcholila prasklým žaludečním vředem, kdy se ocitl na pokraji smrti. Poté začal častěji usedat k psacímu stolu. Psal básně a příležitostně je publikoval, pomalu získával pověst básníka ulice. Na rozdíl od jiných spisovatelů a psavců se tak Bukowski etabloval v mnohem pozdějším věku. Měl ale již odžito to, co proměnil ve skvostné umělecké dílo.
První sbírka mu vyšla v roce 1960. Trvalo dalších deset let, než dosáhl skutečného úspěchu. Byl jím jeho první román, Poštovní úřad. I jako v ostatních dílech v něm vystupuje jeho alter ego Chinaski, který se projevuje jako precizní pozorovatel, sečtělý a urážlivý, zábavný a často k pláči komický.
Úspěch a postavení takřka živoucího kultu Bukowskému umožnily vystoupit z boje o každodenní existenci. Pořídil si stálé bydlení, a dokonce automobil. Sám to později komentoval lapidárně: „Nikdy jsem neměl příliš štěstí. Dokud mi nebylo padesát. Tehdy začala moje dobrá fáze. A vydržela celkem dlouho.“ Měl pravdu. S přibývajícím věkem jeho tvorba neklesala, ale naopak stoupala. Navíc v neztenčené kvalitě. Své pověsti ale nezůstával nic dlužen. S oblibou boural všechna tabu a zažité pořádky, v hollywoodské restauraci například urazil Arnolda Schwarzeneggera a chtěl se s ním prát. Arnold byl naštěstí rozumnější.
V češtině měl premiéru až po roce 1989, tedy nedlouho před smrtí. Jeho romány Faktótum a Hollywood vtrhly do zdejší kotliny jako velká voda a okamžitě uchvátily novou čtenářskou generaci. Třebaže názorně ukazovaly, že svoboda nemusí být žádnou procházkou, vždy u toho ale může být alespoň legrace.
