Pavol Gabriš, telekomunikační inženýr z Tábora, začíná se svými dvěma kamarády na Madagaskaru svůj druhý měsíc. První část pobytu byla poznávací expedicí, nyní je tam již druhý týden vězní koronavirus.
Poslední informace hovoří o tom, že je na Madagaskaru v pětadvacetimilionové populaci potvrzených 57 případů nákazy koronavirem.
„Zdravotnictví je zde bohužel velice bídné, takže věříme tomu, že se počet nakažených nebude zvětšovat geometrickou řadou,“ popisuje situaci Gabriš. „To by nastala opravdová katastrofa, protože zde umírají lidé i na zánět slepého střeva, protože chybějí chirurgové i praktičtí lékaři,“ míní.
Na Madagaskaru platí zákaz vycházení, je zřízeno krizové centrum. Pro turisty, kteří zde zatím čekají, je otevřených několik hotelů, které se samozřejmě platí.
„V reálu to vypadá tak, že ráno lidé nakoupí v rámci regionu suroviny mezi sebou a rychle se vracejí domů. Všechno střeží armáda, silnice i regionální hranice. Kontroluje i malé uličky na periferii,“ říká o krizové situaci.
“Jsou zavřené obchody, restaurace a nefunguje veřejná doprava. Všichni čekáme na čtvrtý duben, kdy se má prezident vyslovit, co bude dál,“ dodává.
Bez hromadné dopravy a taxíků se pro turisty stala přeprava prakticky nemožnou. V automobilu typu SUV s pohonem na čtyři kola smí být kvůli povinnému dodržování vzdálenosti jednoho metru pouze jeden spolucestující a v malém autě jen řidič.
„Situace se zde mění tak rychle, že běžný turista neví nic. Pokud tedy nemluví malgašsky či francouzsky. Prezident hovoří v televizi k národu každý večer v osm hodin v malgašštině a informuje o situci na ostrově,“ říká Gabriš o zdejším informačním systému, který pro turisty vstřícný nyní vůbec není.
Malgašské označení pro turistu „vazaha“ se totiž na Madagaskaru nyní rovná synonymu ke slovu „korona“. „Je jedno, jaké jste národnosti, jste pro místní nebezpeční. Oficiálně se v souvislosti se zatažením nákazy na ostrov hovoří o třech místních, kteří přiletěli s Air France z Francie,“ podotýká Gabriš.
„Neoficiálně, tedy mezi lidmi, se ale v souvislosti s původci nákazy rozšířila zpráva o dvojici francouzských turistů. To vedlo k situaci, že se všichni turisté, kteří zde zůstali, stali terčem slovních útoků i krádeží,“ popisuje.
Momentálně po útěku z regionu Morondava, kde místní podle jeho slov vzali spravedlnost do vlastních rukou, jsou na bezpečném místě u místní rodiny, kterou jim doporučil jejich řidič Tafandžimandži, a ve volném čase se učí malgašsky. Chtějí zde zůstat, dokud se situace nezklidní a neobnoví se provoz na hlavním letišti v Antananarivu, které je nyní hermeticky uzavřené.
Oficiálně je letiště uzavřené, ale vlivní Francouzi nebo Američané, kteří žijí na Madagaskaru, dokážou zařídit speciální lety nejen pro diplomatický sbor.
„Další, který je pravděpodobně plánovaný na čtvrtého nebo pátého dubna, byl původně plánován pouze pro francouzské turisty, ale podařilo se nám dostat se na seznam letu do Paříže,“ plánuje akci návrat inženýr.
„Pokud to vyjde, musíme si zařídit ochranku a transport na letiště, což bude ve třech lidech krajně náročné,“ obává se.
I přes potíže je Madagaskar podle něj nádherná, ale neuvěřitelně chudá země závislá na cestovním ruchu. A současná epidemie tlačí místní do ještě větší chudoby - vždyť problémem nyní je sehnat i banány, které se za normálních okolností prodávají na každém kroku.
