Jindy není v malebných uličkách kolem křiklavých obchůdků s růženci téměř k hnutí. V jihofrancouzských Lurdách, které mají druhou nejvyšší ubytovací kapacitu ve Francii hned po Paříži, to ale letos zeje prázdnotou. Koronavirová opatření vyhnala z poutního města v Pyrenejích miliony turistů, které sem každoročně zamíří a utratí zde miliony eur. Letos v létě se tak naskytla unikátní příležitost poznat místní spirituální atmosféru bez mačkání se v davu.
„Ještě před pár týdny tu nebyla ani noha,“ říká recepční místního hotelu v centru města, nedaleko vyhledávané Svatyně Panny Marie Lurdské, a rozhlíží se po uličce plné lidí. Mezi nimi kličkují profesionální cyklisté, kteří si vyjeli na trénink. V onen červencový čtvrtek, kdy jsme se do Lurd vydali, totiž nedaleko města skončila osmnáctá etapa letošního cyklistického závodu Tour de France. Jako do jiných končin Francie, i sem etapový závod přivedl na několik dní stovky návštěvníků. Mezi nimi Emmanuela Macrona, historicky prvního francouzského prezidenta, který do svatyně vstoupil.
Byť si hoteliéři mnou ruce, není to zřejmě ten druh turistů, který by si místní přáli. Zklamání se zračí v očích desítek majitelů prázdných obchodů se suvenýry a památečními předměty, kolem kterých procházíme. Jestli si ovšem představujete jen kýčovité magnetky a klíčenky, jste na omylu. Obchůdky jsou po strop nacpané soškami a obrázky Panny Marie, růženci z drahých kamenů, různě velkými a zdobnými kříži, svíčkami nebo drahými lahvičkami s vodou z místních léčivých pramenů. Kýčem se to dá nazvat také, jde však o součást místní poutní ekonomiky.
Jako většina dnešních návštěvníků míříme do Svatyně Panny Marie Lurdské, což není označení jedné stavby, ale obrovského areálu o 51 hektarech. Ten obklopuje jeskyni, v níž v roce 1858 údajně došlo k mariánskému zjevení před zraky mladé vesničanky Bernadetty Soubirousové. Čtrnáctiletá dívka přesvědčila věřící, že se jí Panna Marie zjevila dohromady osmnáctkrát a odhalila v místě léčivý pramen. Nedlouho poté se Lurdy staly jedním z nejvýznamnějších římskokatolických poutních míst na světě.
Do areálu vstupujeme kamennými branami a jako ostatní návštěvníci nasazujeme roušky. To je ovšem jediné omezení, které nás čeká. Velikost místa umožňuje pohodlné dodržování odstupů. Dominantou areálu, která bere dech hned po vstupu, je výjimečná stavba složená ze tří svatostánků. Jde o na první pohled nejviditelnější novogotickou baziliku Neposkvrněného početí postavenou na hoře Massabielle, které se také říká horní bazilika. Do stejné skály je o něco níže zapuštěna Růžencová bazilika se zlacenou kopulovou střechou pro čtyři tisíce poutníků v byzantském slohu, na niž navazuje náměstí, které pojme až čtyřicet tisíc poutníků. Poslední stavbou je podzemní bazilika svatého Pia X. Moderně pojatá krypta z roku 1958 pojme až 25 tisíc věřících a je zřejmě největší stavbou svého druhu na světě.
V ostrém kontrastu se zdobnými bazilikami a grandiozitou Růžencového náměstí vyniká svou jednoduchostí samotný jeskynní vstup do hory Massabielle, kde se zjevení uskutečnilo. Místo zázraku označuje výklenek, kde se nachází socha Panny Marie. Proud návštěvníků procházející kolem jeskyně automaticky ztichne a sleduje kněze sloužícího mši u jednoduchého kamenného oltáře. Kázání ve španělštině poslouchá řada věřících přímo na lavicích kolem oltáře, někteří klečí na zemi, kde kolečka vyznačují bezpečné rozestupy i covidovou realitu dnešní doby. Ještě na jaře vysílali kněží svá kázání z tohoto místa online, o mše byl mimořádný zájem.
Nedaleko jeskyně se nachází hlavní důvod, proč do 14tisícového města přijíždělo před pandemií na 3,5 milionu poutníků ročně. Zdejší prameny – volně dostupné z kohoutků pro kohokoli – mají prý zázračné léčivé vlastnosti.
Poslední, v řadě již sedmdesátý, uznaný lurdský zázrak se přihodil 79leté řádové sestře Bernadettě Moriauové, která nemohla desítky let kvůli bolestem chodit. Problémy zmizely v roce 2008 krátce po návštěvě Lurd. „Uslyšela jsem hlas, který řekl: zbav se pomůcek k chůzi. K mému velkému překvapení, když jsem si sundala korzet a dlahu, moje noha se napřímila, mohla jsem s ní hýbat a nebolelo to,“ uvedla Moriauová. Její zázračné uzdravení uznal Vatikán až v roce 2018. Do té doby jej podobně jako další záhadné případy zkoumal speciální lékařský úřad v Lurdách, který má za úkol posuzovat, zda nejsou zázračná uzdravení opravdu vysvětlitelná jinak.
Na slavné poutní místo, po němž pojmenovala zpěvačka Madonna svou dceru Lourdes, dopadla pandemie hůře než na jiná města. Ze dne na den skončily prodeje suvenýrů, hotely se vyprázdnily, cestovní kanceláře musely zrušit zájezdy poutníků. Ohroženo bylo také 320 pracovních míst zaměstnanců svatyně. „Příjmy svatyně tvoří poutníci, kteří místo navštíví. Bez nich, bez jejich darů, by Lurdy nemohly existovat,“ řekl rektor svatyně otec Olivier Ribadeau Dumas. Macronova vláda už do města, které se z devadesáti procent spoléhá na turismus, cíleně napumpovala od začátku pandemie 124 milionů eur.
Město mimo hradby svatyně se pomalu probouzí, byť s tempem francouzského jihu. Boj o zákazníka neprobíhá tak urputně, jak by jeden očekával. Restauratéři stejně jako ve zbytku země odmítají vařit jindy než v čase oběda a pozdní večeře. A tak hladovému turistovi, znavenému procházkou po kopcovitém městě, nezbývá než si kolem páté odpolední dát quiche na stojáka na ulici. Rada pro návštěvníky Lurd? Naučte se večeřet až po osmé a vezměte si vlastní lahev na ony zázračné prameny.
