Jeden ostrov, dva rozdílné světy. O ostrově Hispaniola se téměř neví. Světoznámé jsou naopak lesk a bída států Dominikánská republika a Haiti, znesvářených sousedů, kteří obývají tento druhý největší ostrov Karibiku objevený Kolumbem před více než půl tisíciletím. Byť je Dominikána proslulá jedněmi z nejnižších cen v Karibiku a plážemi kategorie „the best of“, návštěvníkům nabízí mnohem více. Za jejich deseti- či vícehodinový let z Prahy je odmění opravdu bohatě, stejně jako autora těchto řádek.
Jako „ráj na zemi“ popsal ostrov Kryštof Kolumbus, když u něj v roce 1492 zakotvil a založil tam první evropskou kolonii. Když se objevitel Ameriky vrátil z nově objevené země a měl ji španělské královně Isabele Kastilské popsat, jako doklad nepopsatelnosti tamních krás zmuchlal papír a položil jej na stůl. A mohl by tak učinit i dnes.
Šedesát procent tropické Dominikány, země, ve které je pití důležitější než jídlo, pokrývají hory. Ty nejvyšší přesahují tři tisíce metrů. Turisté si tak mohou užít daleko víc radosti, než „jen“ tyrkysové moře a zlaté pláže – například cykloturistiku, horolezectví, wind- či kitesurfing nebo paragliding.
I díky úspěšnému rozvoji turismu vyrostl hrubý domácí produkt země za poslední dvě dekády z 25,6 miliardy dolarů na téměř čtyřnásobek. Mírné oslabení přinesla až pandemie, ze které se však perla Karibiku relativně pružně vzpamatovává, patří k nejproočkovanějším zemím regionu.
„V cestovním ruchu takřka nenajdete neočkované pracovníky,“ říká náš průvodce Henny původem z Nizozemska. Vedle turismu pohání kola zdejší ekonomiky také tradiční tabákový průmysl a produkce cukrové třtiny přirozeně provázená výrobou rumu. 
Produkty odvětví mohou turisté okusit na vlastní plíce či játra přímo v srdci zdejších továren, jež nabízejí komentované prohlídky. La Aurora dnes ovládá dominikánský trh s kuřivem a vyváží takřka do celého světa. Stejně jako pro export celé Dominikány jsou klíčovým trhem Spojené státy.
Pokud dělníci zhotoví alespoň dvě stovky doutníků denně, za měsíc si mohou vydělat k pěti stům dolarů, zhruba jedenáct tisíc korun.
Výdělek často investují do oblíbené každodenní loterie nebo kohoutích zápasů. Nejvyšší sázky činí statisíce dolarů, nejdražší kohoutí bojovníci vyjdou až na sedmdesát tisíc dolarů. Do více než tisíce arén tak vstupují majitelé nejdražších kusů zásadně ozbrojení: od mačet po pistole.
Výdělek Dominikánců sice nekrátí odvody za zdravotní či sociální pojištění, kvalitní péči však od státních nemocnic či škol čekat nemohou, stejně tak jakýkoli důchod od státu. „Důchodový systém zde vytvářejí děti, kterých je v rodině často šest až osm. Jen pět procent obyvatel je starších sedmdesáti let,“ říká Henny. Sám dobrovolně platí 120 dolarů měsíčně za zdravotní pojištění pro pět osob, které tak mají otevřené dveře do kvalitních soukromých klinik.
Nejen průmysl ale i rozmanitost kvality a cen bydlení v Dominikánské republice mohou turisté osobně vyzkoušet. Ceny za přespání ve zdejších hotelech, a to i těch vyhlášených, se pohybují od méně než padesáti dolarů za noc po tisíc dolarů za přespání v luxusních přímořských vilách.
Prodejní ceny až pětisetmetrových bytů v mrakodrapech hlavního města Santo Dominga se šplhají od 40 tisíc po šest milionů dolarů. Nepřekvapí, že do nich investují hlavně politici a kapitání byznysu. Řada bohatších obyvatel vlastní chaty v horách, proslulo jimi město Jarabacoa. Cena dřevostavby většinou začíná na sedmdesáti tisících dolarů. Některé slouží turistům jako ideální výchozí bod pro zmíněný paragliding, horolezectví či pro cykloturistiku.
Na opačném konci cenové škály se nacházejí domy, které stát staví pro chudé. Ti pak platí nájem kolem dvaceti dolarů měsíčně. Nejchudší stavějí primitivní domy bez připojení na vodu či elektřinu svépomocí na pozemcích, které jim obvykle nepatří. „Stát je obvykle toleruje, domy ale nevydrží při zemětřeseních či hurikánech,“ vysvětluje Henny.
Krásy Dominikány pravidelně lákají filmové štáby. Místní džungle přitáhla například režiséra Stevena Spielberga, jenž i zde natočil kultovní snímek Jurský park. O jedinečnosti Dominikány se mohou turisté přesvědčit na vlastní kůži. Prodej zájezdů na karibský ostrov spustila například cestovní kancelář Čedok.
„Již před několika týdny jsme zahájili prodej zájezdů do Dominikánské republiky na přímých letech bez mezipřistání letadly Airbus A330-200 společnosti Luke Air,“ uvádí mluvčí Čedoku Eva Němečková. „V prodeji máme rozsáhlou nabídku pobytových i poznávacích zájezdů s odlety nejen v době letních prázdnin, ale především na celou zimní sezonu 2021/2022,“ dodává.
Exotický ráj láká na mnohé, od čerstvého ovoce po nekonečnou vstřícnost obyvatel, ne tolik na starodávné stavby. Zatímco třeba civilizace Mayů posela karibský region kamennými stavbami v čele s pyramidami, Dominikána prastarými budovami neoplývá. Původní obyvatelé nebyli zdaleka tak vyspělí jako některé okolní kultury a na rozdíl od nich se často přesouvali po ostrově. Budovaná obydlí tak byla krátkodobého charakteru.
Pokolumbovská architektura však měla zásadní význam. Španělé vybudovali první, svého času nejrozvinutější kolonii v Novém světě, a město Santo Domingo. Podle vzoru prvních španělských staveb se pak stavělo v okolních karibských zemích, doslova od žalářů po kostely.
Většina dnešních obyvatel Dominikány jsou španělsky mluvící křesťané. Zatímco je jejich země na vzestupu a turistům nabízí bezpečné místo k odpočinku, sousední Haiti se dlouhodobě topí v bídě a patří k nejchudším státům světa. Kolonizátoři tam nebyli tak aktivní, zemí zmítá kriminalita, hlad a nemoci.
O nebezpečnosti Haiti svědčí atentát ozbrojenců, kteří počátkem července zabili prezidenta Jovenela Moïseho v jeho soukromé rezidenci. Rozdílně se odvíjel osud sousedů na Hispaniole od pradávna.
Zatímco Dominikána byla španělskou kolonií, Haiti francouzskou. Dodnes se tak na Haiti mluví francouzsky, odlišná je proto celková kultura včetně náboženství, ke kterým se na Haiti řadí vúdú. Byť se v roce 1804 Haiti dostalo z francouzské nadvlády, samostatnost se mu nevyplatila – Francie i Anglie zakázaly ostatním koloniím s Haiti obchodovat. Vývoj tam zaostává i dnes. „Studie uvádějí, že v technologiích je Haiti asi čtyřicet let pozadu za světem,“ říká Henny.
Kvůli krvavým vztahům a střídání nadvlády Haiti a Dominikány je takřka vyloučené manželství osob z obou zemí. Svatby obecně ani v Dominikáně nejsou časté. Přestože jsou místní silně věřící a neopomíjejí pravidelné návštěvy kostelů, do svateb se nehrnou. Z manželství podle místních plynou jen potíže při dělení majetku a určování výživného.
Podívejte se na nabídku dominikánského trhu, rozmanitost přírodních úkazů a na obydlí:
