Těmi základními románovými prvky jsou hlavní postava a detailní vykreslení jejího života. Právě to se v Solaru dostává do popředí a všechny další kvality přicházejí až v druhém sledu.
McEwan popisuje život britského teoretického fyzika Michaela Bearda, který kdysi dostal Nobelovu cenu za doplnění jedné z Einsteinových teorií. Nyní ale žije z podstaty, obráží konference, svým jménem zaštiťuje nejrůznější akademické i vývojářské aktivity. Na rozdíl od většiny kolegů je i velmi úspěšný u žen, protože „patří k těm malým, tlustým, plešatým, do nichž se z neznámého důvodu zamilovávají krásné ženy“. S Beardem se seznamujeme v roce 2000. Čím dál více se hovoří o změně klimatu, Beardovi začala zahýbat žena a jeden z jeho podřízených vymyslel geniální projekt na výrobu čisté elektřiny. Shodou okolností to je právě mladý doktorand, s nímž Beardova žena chodí. Když mladík nešťastně umírá, může si Beard přivlastnit jeho myšlenky. Tím začíná nejnovější groteska muže, který mohl být veliký, ale doba mu to neumožnila.
Právě termín groteska je pro román Solar klíčový; je postaven na tragikomických základech. Samotný Beard je vykreslen jako sice vážený a vážný, ale fyzicky vlastně strašně legrační chlapík. Totéž platí pro jeho příhody. Každý vzestup následuje strmý pád, jeden úspěch je potrestán mnoha přehmaty. Zelená elektřina je jeho poslední příležitostí uspět, chytá se jí se vší zarputilostí a až na samém závěru Solaru se čtenář dozví, jak Beard dopadne.
Možná vedlejším produktem, ale možná také hlavním tématem Solaru pak je dokonalé popsání prvního desetiletí nového milénia. A McEwan není k dnešku nijak smířlivý. Očima fyzika vykresluje společnost, která zblbnula, začala se soustředit na podružnosti (humanitní obory), je přecitlivělá sama na sebe, nezdravě opatrná, neexperimentující, přízemní. Ale v důsledku toho všeho je extrémně slabá, neumí se bránit běžným nebezpečím a snadno podléhá nejrůznějším obchodníkům s deštěm, kteří se ji snaží spasit (a stojí to jen biliony dolarů).
Je to svým způsobem fascinující čtení. McEwan opět prokazuje, jak skvělým vypravěčem je, jedna brilantně vystavěná scéna následuje druhou. Oproti Pokání, kde si autor hraje s formou scén, je Solar přímočařejší a přístupnější; předlouhá souvětí plná vsuvek a vložených vět ale naštěstí zůstávají. Jasná volba pro letní dovolenou.
Ian McEwan: Solar
Nakladatelství: Euromedia Group, 2011
Překlad: Ladislav Šenkyřík
Hodnocení: 80 %
