Naštěstí ne každé podobné vzpomínání je tak špatné jako nejrůznější „mejdany roku“, což dokládá reedice legendárního komiksu Jamese O’Barra Vrána. Ten navíc sice z estetiky osmdesátek vychází, ale v mnohém předznamenává umělecká východiska let devadesátých. Umělecky mnohem zajímavějších.
Nakladatelství Comics Centrum Vránu vydává v rozšířené verzi, jíž se O’Barr ke svému klíčovému dílu vrátil po desítkách let a doplnil je o třicet stran. Jak sám uvádí v předmluvě k nové verzi, všechny úpravy byly provedeny, aby se kniha přiblížila původnímu vysněnému konceptu, ale při jejich realizaci O’Barr selhal buď jako kreslíř, nebo vypravěč. Neuměl ještě tolik pracovat s emocemi a motivy, proto nová verze nabídne trochu jiný závěr.
Duch díla ale zůstává nezměněn. O’Barr se Vránou snažil „vypsat“ ze ztráty přítelkyně, proto grafický román nabídne syrovou směs žalu, agresivity, romace a bolesti ze ztracené touhy. Vše doplňují mnohé citace poezie prokletých básníků, písně Joy Division, odkazy na Miltonův Ztracený ráj či Shakespearova Hamleta. Dokreslují O’Barrův stav při psaní i vnitřní krajinu tajemného hrdiny komiksu, napůl mrtvého muže nesoucího přízvisko Vrána.
Také on přišel o přítelkyni, zabil ji gang namachrovaných feťáků. A Vrána přežil vlastní smrt jen proto, aby se jim pomstil. Protože jen pomsta může vyléčit jeho žal.
Právě oscilací mezi velkými emocemi, občasným příklonem k patosu a profilem nezničitelného antihrdiny Vrána vzdáleně připomíná klasický koncept superhrdinského komiksu. Jen je třeba si uvědomit, že je jeho pravým opakem – příběhem, ideologií i formou. Zatímco první dvě složky dnes mohou působit až trochu naivně (včetně nově přidaných rozněžnělých flashbacků na krásnou minulost), forma plná brutálních střihů, inspirací mangy a expresivní kresba tuší Vráně stále zaručuje slávu i mezi mladšími čtenáři.
O’Barr je skutečně nejsilnější ve vyhrocených momentech, kdy obraz již přestává být jasně čitelný a vše se slévá v jednolitou krutou expresi. Škleb. Právě tím Vrána předznamenává devadesátá léta, v nichž tento přístup ovlivnil hudbu, komiks i film.