Předpověděl vrtulník, tank, elektromotor nebo skafandr. Sám nevynalezl nic, byl „pouze“ spisovatelem. A to velmi plodným. Od úmrtí Julesa Verna si právě dnes připomínáme 115 let.
Verne psal rád odmalička, kupodivu však s nevelkým úspěchem. Pokoušel se o básně, povídky, písně, dokonce i o divadelní hry. Jistější obživu mu ovšem přinášela pozice advokáta a obchody s akciemi. Když mu bylo 34 let, dokončil svůj první dobrodružný román Pět neděl v balónu. Údajně ho neúspěšně nabízel v 15 nakladatelstvích, než se na něj usmála štěstěna. Nakladatel Pierre-Jules Hetzel rukopis s výhradami přijal. Hetzel vydával takové veličiny jako Émila Zolu nebo Victora Huga, kterého sám Verne bezmezně obdivoval. Donutil Verna některé pasáže přepracovat a na světě byl skutečný kasovní trhák.
Fenomenální úspěch vynesl Vernovi smlouvu na dvacet let a také závazek sepsat dva svazky ročně. Tuto vpravdě faustovskou dohodu se Vernovi dařilo dodržovat. Hetzel také vymyslel název pro budoucí cyklus dobrodružných a vědeckofantastických děl: Podivuhodné cesty. Patří do něj klasické verneovky jako Děti kapitána Granta, Dvacet tisíc mil pod mořem nebo Cesta kolem světa za osmdesát dní.
Zdá se to neuvěřitelné, ale Verne nakonec napsal na 70 knih, z nichž některé jsou vícesvazkové. Kromě psaní by tak na nic jiného již neměl mít čas. Není to ale úplně pravda, Jules Verne také rád cestoval. Ze svých výprav psal jak cestopisy a zeměpisné studie, tak se jimi nechával inspirovat pro své romány. Ty lze charakterizovat jako počátek vědecko- -fantastického žánru.
Vernův věhlas a úspěch utěšeně rostly. Tak se stalo, že byly Vernovým jménem podepsány i knihy, u nichž je jeho autorství poměrně sporné. Osm knih vyšlo dokonce po jeho smrti, dokončil je Vernův jediný syn Michel. Klasické verneovce to však nijak neškodí. Dodnes s údivem sledujeme, kolik jeho předpovědí se vyplnilo.
