Zemřel Karel Pacner: Musk je inspirátor, řekl v rozhovoru pro E15

Crew Dragon dorazila na Mezinárodní vesmírnou stanici. NASA a SpaceX slaví.

Crew Dragon dorazila na Mezinárodní vesmírnou stanici. NASA a SpaceX slaví. Zdroj: NASA/YouTube

Crew Dragon dorazila na Mezinárodní vesmírnou stanici. NASA a SpaceX slaví.
Crew Dragon dorazila na Mezinárodní vesmírnou stanici. NASA a SpaceX slaví.
Crew Dragon dorazila na Mezinárodní vesmírnou stanici. NASA a SpaceX slaví.
Crew Dragon dorazila na Mezinárodní vesmírnou stanici. NASA a SpaceX slaví.
Start lodi Crew Dragon
7
Fotogalerie

Ve věku 85 let zemřel publicista a spisovatel Karel Pacner. Proslavil se především publikacemi o kosmonautice a vesmíru. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Pro deník E15 loni komentoval úspěšný let soukromé vesmírné lodi Crew Dragon společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. „Musk je inspirátor, díky němu se kosmonautika opět rozhýbala,“ řekl v rozhovoru.

Co let Crew Dragon znamená pro současnou kosmonautiku?

Předně nástup soukromých dopravců do kosmické dopravy. Těch firem v tomto oboru postupně bude více a budou si konkurovat, takže se doprava podstatně zlevní. Když to byl státní monopol, nebylo to možné. 

Může se v současných letech a operacích podobných letu Crew Dragon angažovat Evropská vesmírná agentura?

ESA se může angažovat, ale zatím jen tím způsobem, že bude i nadále přispívat k existenci Mezinárodní vesmírné stanice a že ve výběru na příští lety do vesmíru z Mysu Canaveral budou i Evropané. Navíc jsou evropští vědci zapojeni do řady experimentů. ESA však zatím nebude mít žádný přínos co se týče samotné dopravy. Do budoucna sice plánuje vybudovat měsíční základny, ale to je záležitost tak roku 2030 až 2040.

Přispěje let Crew Dragon k rozvoji vesmírné turistiky?

Přispěje v tom slova smyslu, že bude více volných sedadel na kosmických lodích. Takže za těch 50 až 90 milionů si budou moci lidé letenku do vesmíru zaplatit. A to nejenom u amerických soukromých firem typu SpaceX a Boeing, který má v plánu příští rok létat do vesmíru s lodí Starliner, ale i u ruských společností, které se také budou chtít angažovat.

Američané vyslali do vesmíru svou první loď roku 2011, a zbavili se tak závislosti na ruských raketách. Využijí toho Rusové k posílení vývoje vlastních technologií a raket?

Rusové vyvíjejí kosmickou loď, kterou dříve nazývali Federacija, dnes nese pojmenování Orel. Ta by měla pokusně bez posádky letět příští rok. Ale vzhledem k tomu, že Putin podfinancoval ruskou kosmonautiku, tak se nabízí otázka, jestli vůbec budou tyto termíny dodrženy, protože je to velice složitý proces. Navíc z Ruska prchli odborníci, kteří neměli možnost pracovat, anebo měli takové pracovní podmínky, že raději sáhli po nabídkách ze Západu. 

Takže se dá říci, že Američané jsou dál v dobývání vesmíru než Rusové?

Jistě. Rusové zaostávají v planetárním výzkumu. Těm se naposledy podařilo přistát na Venuši na několik desítek minut. Od té doby žádnou misi k nějaké planetě, která by za něco stála, neudělali. Zatímco například na Marsu jsou americké stroje jako Curiosity. Dva Voaygery jsou i mimo naši sluneční soustavu.

Důvod je však jasný. Už Stalin zakroutil krkem kybernetice, takže se nerozvíjela elektronika a výpočetní technika. V době, kdy končila éra Gorbačova, si například ruský akademik a bývalý šéf Vesmírného ústavu Akademie věd SSSR Roald Sagdějev stěžoval, že Rusové jsou v elektronice dvacet let za Spojenými státy. To se patrně zlepšilo, ale zase ne natolik, aby mohli vysílat sondy k dalekým planetám.

Může nynější popularizace kosmonautiky přispět k větším investicím do tohoto odvětví?

Myslím že ano, ale hlavní věc je, že Musk je především inspirátor. Stejně jako v šedesátých letech raketový inženýr Sergej Koroljov a konstruktér Wernher von Braun strhli americké a sovětské národní programy k ohromným výkonům, totéž udělal v posledních letech Elon Musk. Díky němu se to celé rozhýbalo. Nesmíme zapomínat, že NASA jako státní organizace, je svým způsobem zbyrokratizovaná a není tak tvůrčí a schopná rychlých reakcí jako v šedesátých letech. 

Za jak dlouho jsme schopni jako lidstvo reálně dosáhnout letu na Měsíc, či dokonce na Mars?

Americká vláda si vytyčila cíl, který počítá s návratem lidí na Měsíc do roku 2024. Jde jí především o to, aby to bylo v době, kdy bude Donald Trump – pokud bude podruhé zvolen – ještě sedět v Bílém domě. Vzhledem ke stavu příprav je to však šibeniční termín. NASA původně počítala s návratem na Měsíc okolo roku 2028. Myslím si, že rok 2025 nebo 2026 už může být reálný.

Tento první let navíc nebude výpravou, která by měla položit základy stálé základny na Měsíci. Jde o program Artemis, který by měl vytvořit jakousi „kosmickou bránu“. To bude v podstatě jakési „nádraží“, které bude umístěno na oběžné dráze Měsíce a tam budou od Země létat astronauti. Zde se poté zabydlí a poté se budou odtud ve výsadkových modulech spouštět na povrch a časem zde u jižního pólu postaví stálou základnu.

Zatím však nejsou známy jakékoliv termíny. Teprve příští rok se počítá se začátkem projektování. Základny na Měsíci chtějí postavit i Rusové a Číňané, ale ani oni zatím nepředstavili žádné termíny.

A Mars?

Na Mars se podíváme možná v půlce třicátých let. Jde o optimistický termín. Víc však ale ukáže zabydlování na Měsíci, kde se vynoří spousta a spousta problémů, které bude třeba řešit. Ty bude nezbytné vyjasnit, než první lidé zamíří na Mars. Měsíc zkrátka bude odrazovým můstkem pro Mars.

Karel Pacner

  • Narodil se 29. března 1936. Psaní ho přitahovalo od mládí, vydával skautský a později školní časopis. Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. V novinách zůstal až do roku 2001, kdy odešel do penze.
  • Kosmický výzkum byl hlavním zájmem Pacnerova psaní. První kroky člověka na Měsíci i díky své zkušenosti, kdy v červenci 1969 přímo z floridského mysu Canaveral a z řídícího střediska v texaském Houstonu sledoval let Apolla 11 k Měsíci, popsal ve své knize …a velký skok pro lidstvo (1971).
  • Ve svých knihách zachytil i další významné mezníky v dějinách kosmonautiky, v roce 1976 vyšla jeho kniha Sojuz volá Apollo o první společné sovětsko-americké kosmické misi. Prvnímu letu československého kosmonauta Vladimíra Remka se pak věnoval v knize Devět dnů kosmických (1978).
  • Na úmrtí Pacnera, který 29. března oslavil 85. narozeniny, upozornil na Twitteru také šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. „Odešel nesmírně pracovitý spisovatel a slušný člověk, který dokázal přiblížit práci zpravodajských služeb široké veřejnosti,“ uvedl.
  • Knih napsal Pacner přes šest desítek, do posledních dní byl také aktivní na své webové stránce, kde komentoval dění ve společnosti a kultuře.