Michaela Macharik je Češkou podnikající na Ukrajině. Od loňského února se musí neustále vypořádávat s následky ničivé ruské invaze. Řeší potíže s energiemi, odvody zaměstnanců do armády i s výpadky práce kvůli leteckým poplachům. Přesto ze země odejít neplánuje a svůj byznys drží dál. Její příběh přesně ukazuje, jak vysoké geopolitické riziko musejí investoři dokázat snést. Jakým dalším zkouškám Evropa i svět čelí? Mezi nejzávažnější patří migrace, klimatické změny i nepříznivý demokratický vývoj.
„S mým partnerem Markusem jsme se rozhodli, že zůstaneme. Byznys jsme tady vybudovali úplně od nuly. Zabralo nám to asi osm let života. Nechceme to jen tak zahodit,“ říká Michaela Macharik, když nás během mimořádně slunečného podzimního odpoledne vítá v továrně své společnosti Time & Space ve městě Stryj na západě Ukrajiny.
Navzdory neradostným zážitkům, které popisuje, působí tato třiačtyřicetiletá elegantní dáma neuvěřitelně vyrovnaně a zcela otevřeně odpovídá i na sebenepříjemnější otázky. Ačkoli se na západní Ukrajině fyzicky nebojuje, vzdušné útoky čas od času ohrožují obyvatele i zde. „Strach nemám, to bych zde nemohla normálně fungovat,“ podotýká Macharik a pokračuje ve svém příběhu.
Na Ukrajině provozovala dvě firmy – zmiňovanou Time & Space, jejíž výrobu kabelových svazků do aut a domácích spotřebičů si můžeme prohlédnout na vlastní oči, a dále agenturu Top People, která zprostředkovávala Ukrajincům práci v Česku, hlavně v průmyslových podnicích typu Continental či Trelleborg.
Ukrajina jako obrovský a kulturně blízký trh
Česká podnikatelka upřímně přiznává, že původně ji na Ukrajinu přilákala hlavně levná pracovní síla. „Místní lidé měli před válkou ještě nižší platové nároky než například Srbové nebo Makedonci. Ukrajina má přes čtyřicet milionů obyvatel, je to obrovský trh. Navíc je nám kulturně bližší než Turecko, Čína, Indie a další velké země s nízkou cenou práce,“ vypočítává Macharik. Pro představu, mzdy manuálních dělníků jsou zde přibližně o sedmdesát procent nižší než v Česku. Výrazně levnější jsou i energie.
Když začala válka, ukrajinští muži ve věku 18 až 60 let dostali ze dne na den zákaz opustit zemi. „Dříve velmi úspěšná firma Top People tak byla v podstatě donucena ukončit svou činnost,“ vzpomíná Macharik a na okamžik se zatváří o něco vážněji. S bezprecedentními problémy se potýkala také Time & Space. „Minulou zimu šlo hlavně o časté výpadky elektřiny. To jsme vyřešili nákupem vlastního generátoru. Práci nám komplikovaly i neustálé sirény, kvůli nimž se musela přerušovat výroba a zaměstnanci se utíkali schovat do krytu. Tím ale ztratíte celé hodiny výrobního času,“ stěžuje si podnikatelka. Později o tom nechala pracovníky hlasovat a oni se sami rozhodli, že chtějí pokračovat v práci i během leteckých poplachů.
V poslední době trápí Time & Space zejména vysoká fluktuace zaměstnanců. „Mnoho našich lidí uprchlo do západních zemí, muži jsou zase ukrajinskou armádou odváděni do války. Musíme se proto neustále adaptovat, aby továrna mohla dále fungovat,“ říká Macharik.
Na potíže způsobené válečným konfliktem se rozhodla odpovědět „protiofenzivou“. „Přemýšlím teď ve dvou rovinách, co je dobré pro byznys a co pro Ukrajinu. Proto teď rozjíždíme nový projekt SynergiFactory, v rámci kterého chceme do Stryje přilákat další české firmy. Můžeme jim poskytnout výrobní prostory a své znalosti a zkušenosti z místního trhu, aby byly v podnikání na Ukrajině od začátku úspěšné,“ vysvětluje. „To nejlepší, co mohou západní společnosti pro tuto zemi teď udělat, je vytvořit zde nová pracovní místa, aby Ukrajinci neutíkali do zahraničí a zdejší ekonomika se postavila zpátky na nohy,“ dodává podnikatelka.
Klid Evropanů může rozhodit masový nárůst migrace
Příběh Michaely Macharik do budoucna určitě nebude ojedinělý. Ekonomové a bezpečnostní experti se shodují, že Evropa bude již v nejbližších letech čelit celé řadě rizik. „Z mého pohledu to jsou právě rizika spojená zejména s ruskou agresí proti Ukrajině a její další možnou eskalací,“ varuje analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Pro středoevropský region z toho může vyplývat jak další masový nárůst migrace z Ukrajiny, tak destabilizace našeho sousedství, a samozřejmě také potenciál pro zneužití zbraní hromadného ničení, kterými Ruská federace disponuje,“ doplňuje.
V delším časovém horizontu podle něj půjde rovněž o migraci z globálního jihu, která též souvisí s válkou na Ukrajině. Například skutečnost, že ruské válečné lodě neumožňují bezpečný transport ukrajinského obilí přes Černé moře, může vést k nedostatku potravin, či dokonce hladomorům v Africe a na Blízkém východě.
Ruská invaze na Ukrajinu má i jiné hospodářské dopady. „S napadením Ukrajiny došlo k výraznému přerušení obchodních vazeb mezi středoevropskými státy a Ruskem. Z českého pohledu jde o ztrátu exportního teritoria a je otázkou, jak rychle a zda vůbec se v nadcházejících letech podaří obchodní spolupráci obnovit,“ přidává se analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „Z hlediska importu dochází k významnému zastavení toku surovin směrem do střední Evropy, což znamená přesun orientace na jejich dovoz z jiných částí světa. Typickým příkladem může být zemní plyn,“ konstatuje Novák. Ruská agrese v každém případě povede též k růstu výdajů na obranu, což představuje nepříjemnou zátěž pro veřejné finance.
Klimatická krize se odrazí v energetice
Eskalace konfliktu na Ukrajině rozhodně není jedinou potenciální hrozbou. Odborníci předpokládají, že další závažnou výzvou bude klimatická krize. „Ta může postupnými a kaskádovými změnami rozjet procesy, které již nepůjdou zvrátit. Tohle je reálné riziko pro celou planetu a všechno na ní žijící,“ myslí si Havlíček.
Ekonomické následky klimatických změn se budou projevovat hlavně v energetice. „Bude docházet k útlumu uhelných elektráren a naopak k výstavbě jaderných elektráren a posilování alternativních zdrojů energie. Ruku v ruce s tím souvisí elektromobilita a odklon od spalovacích motorů, a tím pádem i nutnost posílení přenosové soustavy,“ objasňuje Novák. „To výsledně představuje problém pro pozici automobilového průmyslu v našem regionu i pro státní rozpočty, protože stavba jaderných bloků je velmi drahá,“ míní expert.
Rizikem jsou i AI, další pandemie a demografický vývoj
Mezi velké výzvy budoucnosti dále patří rychlý rozmach moderních technologií a umělé inteligence. „Zde potenciál také rozhodně existuje, a to zejména ve zneužívání AI pro potřeby vedení války a rozdmýchávání konfliktů, viz různé přístupy velmocí, které ne nutně následují evropský příklad v přístupu založeném na normách a etických základech,“ soudí Havlíček. „Samozřejmostí jsou v tomto ohledu kybernetické útoky a zneužívání technologií pro zásahy do demokratických procedur,“ tvrdí analytik. Vyloučit nelze ani návrat další globální pandemie. „Nedokážu sice úplně posoudit, jak moc se Česko a Evropská unie dokázaly z covidu-19 poučit a připravit se na něco podobného. Spíš si bohužel myslím, že ne,“ podotýká Novák.
Podle odborníků nesmíme zapomínat ani na hrozby, o nichž se v mediálním prostoru až tolik nemluví. „Za všechny zmíním demografii. Zatímco hrozby typu pandemie nemusejí vůbec nastat a další mohou mít nižší dopad, než si nyní myslíme (elektromobilita, umělá inteligence), tak demografická křivka je pro středoevropské země docela neúprosná,“ upozorňuje Novák. Od roku 2030 začnou odcházet do starobního důchodu silné ročníky a produktivní populace ve věku 20 až 64 let se začne postupně ztenčovat. „To bude mít negativní vliv nejen na veřejné rozpočty a růst HDP, ale třeba i na nedostatek pracovníků v některých odvětvích, jako je například zdravotnictví, a mohou se vyostřovat politické spory mezi mladší a starší generací,“ poznamenává Novák.
Evropané se naštěstí mohou na základě mínění expertů na většinu těchto rizik dopředu připravit. Bude ovšem potřeba, aby v tomto ohledu konaly nejen vlády a státní instituce, ale také firmy a samotní občané, kteří by měli být aktivně připraveni na různé výše popsané eventuality. „Klíčovými aspekty této připravenosti jsou dobrá a efektivní komunikace, ale také akceschopné instituce a politická vůle se problémy zabývat a nabízet konkrétní řešení, jež v současném Česku bohužel ne vždycky vidíme a prezentujeme veřejnosti,“ doporučuje Havlíček. „Propojení veřejného a soukromého sektoru je v tomto směru nezbytnou podmínkou. Něco takového se aktuálně rýsuje na úrovni vláda versus podnikatelské svazy, tak nezbývá než počkat, zda bude tento projekt úspěšný,“ uzavírá Novák.
