OBRAZEM: Vysoké pece v italském Terstu vyhasly

Hutě Ferriera di Servola v Terstu, převzala skupina Arvedi v roce 2014 a letos v dubnu definitivně ukončila horký provoz.

Hutě Ferriera di Servola v Terstu, převzala skupina Arvedi v roce 2014 a letos v dubnu definitivně ukončila horký provoz. Zdroj: Viktor Mácha

Hutě Ferriera di Servola v Terstu, převzala skupina Arvedi v roce 2014 a letos v dubnu definitivně ukončila horký provoz.
Hutě Ferriera di Servola v Terstu, převzala skupina Arvedi v roce 2014 a letos v dubnu definitivně ukončila horký provoz.
Hutě Ferriera di Servola v Terstu, převzala skupina Arvedi v roce 2014 a letos v dubnu definitivně ukončila horký provoz.
Hutě Ferriera di Servola v Terstu, převzala skupina Arvedi v roce 2014 a letos v dubnu definitivně ukončila horký provoz.
Huťe Ferriera di Servola v Terstu, převzala skupina Arvedi v roce 2014 a letos v dubnu definitivně ukončila horký provoz. Za pět let Arvedi investovala do hutí v italském přístavu přes 250 milionů eur. Podívejte se na poslední fotografie z výroby.
26
Fotogalerie

Hutě Ferriera di Servola v Terstu převzala skupina Arvedi v roce 2014 a letos v dubnu definitivně ukončila horký provoz. Za pět let Arvedi investovala do hutí v italském přístavu přes 250 milionů eur. Podívejte se na poslední fotografie tamních rozžhavených pecí.

Technologicky náročné odstavení vysokých pecí, které začalo na konci března, probíhalo plynule v souladu s bezpečnostními předpisy a zdravotními omezeními, která vyvolala koronavirová pandemie. „Je to jeden z nejsmutnějších dnů v mém dlouhém pracovním životě,“ uvedl prezident společnosti Giovanni Arvedi, který je například i majitelem fotbalového klubu US Cremonese, hracícího italskou serii B.

Industriální fotograf Viktor Mácha navštívil hutě v Terstu po řadě žádostí v polovině letošního února. Vysokopecní závod měl definitivně vychladnout na konci března. Globální pandemi tehdy ještě nikdo nečekal.

Prohlédněte si fotogalerii:

„Je ráno 19. února 2020 a já nasedám do auta s navigací nastavenou na Terst. Osm hodin jízdy uteče jako voda a najednou stojím přesně před tou samou vrátnicí, ze které mne před lety vyhodili. Teď je ale všechno jinak. Ochranka se usmívá a naznačuje, ať vstoupím. Co se dělo dál ze všeho nejvíc připomínalo scénu z nějakého laciného filmu o posmrtném životě a všechno si to pamatuju jen zpomaleně a přes takový rozmazaný oranžovo žlutý závoj,“ vzpomíná Mácha na svou reportážní cestu.

Po vysokopecním provozu jej provázel padesátiletý předák Sergio, který v huti strávil posledních 26 let života.

Za pár dní se severní Itálie stala evropským epicentrem nákazy, hranice se zavřely a celou Evropu ovládla pandemie virové nemoci COVID-19.

„Ačkoliv měla železárna ještě nějakou chvíli fungovat, Sergio byl propuštěn hned následující týden. Pravidelně si píšeme dodnes. Výpad do Terstu a zpět měl být jen předehrou k zatím nejnadupanějšímu roku mé dokumentární práce. Stal se tak ale ironicky zatím tou první a poslední hutí, kterou jsem měl letos možnost zpracovat,“ hodnotí situaci fotograf.

Více fotografií Viktora Máchy si prohlédněte zde.