Pandemie a drahota vede Čechy k alternativnímu bydlení, na trhu docházejí mobilní domy

K zájmu o tento druh bydlení přispívá situace na realitním trhu

K zájmu o tento druh bydlení přispívá situace na realitním trhu Zdroj: profimedia

Mobilní dům rodiny Bémových
Kdo se umí uskromnit, prostoru prý bude mít dostatek.
Mobilní dům rodiny Bémových
Mobilní dům rodiny Bémových
Alternativou domků na kolech jsou například i jurty nebo domy ze slámy.
9
Fotogalerie

Pandemie koronaviru mění u řady lidí přístup k nemovitostem. Rostoucí počet Čechů se rozhoduje pro alternativní bydlení v podobě mobilních domů. Důvodem rozhodně není jen snaha vyhnout se nutnosti splácet hypotéky ve finančně nejistých časech. Kupci ale musejí počítat s tím, že podmínky pro „život na kolech“ jsou v Česku přísnější než například ve Spojených státech, kde je tento životní styl rozšířený.

Po strávení karantény na pronajaté vysočinské chatě si brněnští třicátníci Anna Bromová, zaměstnankyně Dětského fondu Organizace spojených národů, a její přítel grafik Ondřej uvědomili, že chtějí žít v přírodě „Ani po měsíci a půl v lese se nám nechtělo zpátky do města,“ vzpomíná Anna.

Když se začali ohlížet po vlastní chatě, zjistili, že ceny na nemovitosti jsou pro ně příliš vysoké. „Nechtěli jsme si brát hypotéku a zadlužit. Stejně tak jsme se nedokázali rozhodnout, v jakém regionu vlastně chceme žít,“ vysvětluje Bromová. Řešením podle ní bylo pořízení mobilního domu, který chtěla s partnerem vybudovat svépomocí.

Údaje z trhu ale svědčí o tom, že brněnská dvojice rozhodně nebyla jediná, kdo zauvažoval podobně. „Momentálně poptávka převyšuje nabídku, hotových mobilních domů je na trhu málo a objednací lhůty jsou poměrně dlouhé,“ vysvětluje Petr Žáček, jednatel výrobní firmy Mobilní domy. Tržby společnosti podle něj nerostou z jediného důvodu – firma dnes nemá kapacitu, aby naplnila poptávku po domcích. Nárůst poptávky potvrzuje i František Hrachovina, jednatel své rodinné firmy specializované stěhování mobilních domů. „Aktuálně přepravujeme přes 300 mobilních domů ročně a čísla rok od roku rostou,“ říká Hrachovina.

Důvodem rostoucí poptávky je podle Miroslava Zeleného ze společnosti Hobbytec zaměřené na výrobu montovaných a mobilních domů také pokrok v používaných technologiích, šetrnost domků k přírodě a právě i vysoké ceny bytů a stavebních pozemků ve velkých městech. Stavbou a prodejem mobilních domů se firma začala zabývat před třemi lety a od té doby prý poptávka po domcích roste. „Ročně se prodá víc než 30 mobilních domků,“ říká Zelený.

Obliba malých mobilních domků do Česka „přichází“ hlavně z USA, kde v mobilheimech bydlí kolem 20 milionů Američanů. Víc než polovina z nich strávila v domku na kolech déle než deset let. V Americe mají pro tento způsob bydlení dokonce vyhrazena speciální parkoviště, kde se domek dá jednoduše zaparkovat a kterých je dnes v USA kolem dvou set. Česká realita je však jiná a skýtá jistá úskalí: mobilní dům by měl v tuzemsku získat územní souhlas a musí být v souladu s cíli územního plánování. Zájemci navíc musejí počítat se statisícovými investicemi.

Prohlédněte si fotogalerii:

Základní cena mobilních domků na trhu se pohybuje od 350 tisíc korun a výš. Odhadovaný rozpočet pro mobilheim Anny a Ondřeje s plochou 17 metrů čtverečních budovaný svépomocí je 250 tisíc. „Budeme do něj určitě dál investovat, chceme si například vyrábět vlastní solární elektřinu, ale v té první fázi potřebujeme, aby byl domek obyvatelný,“ říká Anna. Kromě toho musí být dům na kolečkách připraven na stěhování.

„Když chcete domek přesouvat, máte v podstatě dvě možnosti – buď splnit všechny požadavky pro pohyb v silničním provozu, anebo si domek nechat stěhovat na podvalníku nějakou službou,“ vysvětluje Bromová.

Zkušenosti obyvatel mobilních domků ukazují, že hlavní výzvou je nakonec vměstnání se do minimalistického prostoru se vším, co člověk k životu potřebuje. Tento problém řešila také rodina Patrika Béma, která spolu s dvěma dětmi v mobilním domku bydlí už čtvrtým rokem.

K uskladnění všech potřebných věcí jim nestačil vlastní domek, proto si museli pronajmout samostatnou chatu. “Jsme hodně aktivní rodina a všechny naše sportovní pomůcky a nářadí by se nám do mobilheimu nevešly,“ vysvětluje 45letý Patrik Bém. Samotné soužití na malém prostoru rodině naopak nedělá žádný problém. „Díky zahradě a krásnému okolí trávíme stejně většinu času venku,“ popisuje.

Ani po několika letech strávených v mobilheimu ale neuvažuje rodina Bémových o návratu do klasického bydlení. „Myslím, že z městského života v domě s ústředním topením nám nic neschází. Rozhodně to však není bydlení pro každého, protože ve spoustě ohledů musíte slevit ze svých nároků,“ zakončil Bém.