Pod vlivem psychedelických drog překvapivě narůstá různorodost aktivit našeho mozku. Pestrost aktivit mozku je podstatně vyšší, než když bdíme a zabýváme se běžnými činnostmi. Britští vědci to hodnotí jako „vyšší stav vědomí“.
U spáčů, lidí v anestézii nebo u pacientů v tzv. vegetativním stavu pozorují neurologové zúžené spektrum typů aktivit v mozku. Mozek pracuje „jednotvárněji“ než u lidí, kteří jsou při plném vědomí a vykonávají běžné činnosti, například se procházejí sem a tam.
Může mozek dosáhnout naopak zvýšené „pestrosti“ aktivit? Na tuto otázku hledal odpověď tým britských neurologů vedený Anilem Sethem z University of Sussex.
Vědci vyhodnotili velké množství dat získaných v laboratořích londýnské Imperial College a na University of Cardiff. V sérii experimentů tam dobrovolníci užívali halucinogenní drogy a vědci u nich následně měřili velmi slabé změny magnetického pole v mozku.
Seth a jeho spolupracovníci měli k dispozici záznamy reakce lidského mozku na psylocibin, který se vyskytuje v houbách lysohlávkách, na anestetikum ketamin hojně zneužívané jako droga a na známou halucinogenní drogu LSD. Ve všech třech případech byl jasně patrný nárůst různorodosti aktivit mozku, která je považována za ukazatel úrovně vědomí.
Platilo, že čím intenzivnější zážitky z drogy dobrovolníci hlásili, tím byly aktivity jejich mozku proměnlivější. Pozoruhodné je, že odezva na všechny tří drogy je velmi podobná, i když každá z nich působí na mozek zcela jinými mechanismy. Právě to podle Setha a spol. dokládá, že tyto drogy navozují skutečně nový, doposud neznámý a zcela specifický stav mozku.
Pokud se spánek z hlediska různorodosti aktivit mozku jeví ve srovnání s obvyklým stavem jako utlumené vědomí, pak psychedelický stav navozený drogami lze naopak považovat za posun vědomí na novou, podstatně vyšší úroveň. Jak zdůrazňuje Seth se svými spolupracovníky ve studii publikované v předním vědeckém časopise Scientific Reports, neznamená to, že by psychedelický stav byl lepší než běžná úroveň vědomí.
Poznání účinků psychedelických drog na lidský mozek není zajímavé jen pro pochopení stavů, do jakých se dostávají konzumenti těchto drog. Tyto látky mají i některé pozoruhodné příznivé účinky. Například ketamin silně potlačuje duševní deprese. Zabírá velmi rychle a první zlepšení je patrné do několika hodin po podání. Běžné léky proti depresím přinášejí pacientům úlevu často až po několika týdnech pravidelného užívání. Rychlá úleva je důležitá například u lidí, kteří mají při depresích sebevražedné sklony.
Ketamin má ale také řadu nežádoucích vedlejších účinků a pro léčbu depresí se proto běžně nepoužívá. Farmakologové usilovně hledají látky, které by zaháněly deprese stejně rychle jako ketamin, ale bez průvodních komplikací. Studie Sethova týmu umožnila nahlédnout do podstaty účinků psychedelických drog a snad tak pomůže odhalit i to, co stojí v pozadí jejich příznivých a nežádoucích efektů.
