Malárií onemocní po celém světě podle Světové zdravotnické organizace zhruba 200 milionů lidí ročně. Prvok plasmodium (v Česku známý jako zimnička – pozn. aut.), který nemoc způsobuje, je mimořádně odolný vůči horečce, základnímu obrannému mechanismu, který tělo proti mikroskopickým útočníkům nasazuje.
Lékaři z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně přišli na to, jak jeho odolnost zimničky výrazně narušit. Prvoky pozorovali v kontrolovaném prostředí, v němž postupně měnili teplotu – stejně jak se to děje při střídání zvýšených a velmi vysokých teplot v těle pacientů trpících malárií.
Zimnička si při zvýšení teploty chránila jedinou svou část: trávicí vakuolu, obdobou žaludku, kterou obalovala směsí fosfolipidové molekuly PI(3)P a proteinu teplotního šoku Hsp70. Když vědci zablokovali některou z těchto sloučenin, stěna vakuoly nevydržela teplotní změnu, praskla a prvok se zahubil vlastními kyselinami.
„Toto zjištění nám otevírá nové možnosti ke zvýšení efektivity stávajících antimalarik,“ uvedl hlavní autor studie Kuan-Yi Lu na webu univerzity. Odkazoval tím na fakt, že obzvláště v jihovýchodní Asii je nyní řada druhů zimniček částečně imunní vůči artemisininu, pelyňkovému výtažku, který narušuje celou škálu chemických procesů v prvokovi.
Artemisinin byl přitom ještě na začátku desetiletí považován za nejúčinnější antimalarikum, využívalo se od sedmdesátých let minulého století. Aktuální výzkumy nicméně ukázaly, že právě prvoci odolávající artemisininu mají zvýšenou schopnost tvorby molekuly PI(3)P. Lu naznačil, že směs artemisinu a další látky, která cílí pouze na daný fosfolipid, by mohla zimničky zbavit odolnosti.
Výzkumníci ve studii, již publikoval časopis eLife, rovněž upozornili na fakt, který z jejich zjištění vyplynul: pokud pacient bere artemisinin, je kontraproduktivní, aby mu byly podávány léky snižující teplotu, třeba brufeny.
