Kanystry v kokpitu, okna neprodyšně přelepená. V mošnovských hangárech parkují dopravní letadla tak, jak je z letních cest k moři neznáte. Na běžnou údržbu i větší opravy do Ostravy putují stroje z celého světa. Z rampy shlížíme třeba na Aeroflot v klubových barvách basketbalové CSKA Moskva, kolem jehož ocasu postavili technici „vsetínskou“ – tedy zelenožlutou – konstrukci. Zakázek za miliony dolarů tu ale přistává více.
Původ nejedné z nich naznačuje ruská vlajka na čumácích – Aeroflot s basketbalovým míčem na boku tu není zdaleka jediný. Ve frontě čekají čtyři desítky letadel včetně těch, která běžně přelétávají exotické džungle.
„Indonésie tu je nyní zaparkovaná, byl tu třeba i stroj z Kolumbie. Čekáme na přílet letadel z Mexika,“ popsal v rozhovoru pro deník E15 šéf zdejšího opravárenského centra Job Air Technic Vladimír Stulančák. Do firmy nastoupil v říjnu 2019, v dobách, kdy byl ještě nejen svět křídel zdravý.
Procházíme po ploše hangáru a narážíme na vymontované sešlé šedé sedačky. Stojí vyskládané jako v letadle po třech místech ve dvou řadách. „Nechcete je do obýváku?“ ptá se nás šéf provozu. Nežertuje. Sedačky toho už nalétaly příliš, je to na nich znát, zamíří do šrotu. I proto nejsou zakryté, čehož již dříve zneužil holub poletující v téměř dvacet metrů vysokém hangáru. Lákavou nabídku protentokrát nevyužíváme.
„V minulém působišti jsem od zákazníků slyšel, že třeba v Austrálii do letadel zalézali tasmánští čerti a hadi. Byli všude. Větší pavouky zase nacházeli v letadlech v Africe či v Íránu,“ prozradil Stulančák.
Ještě děsivější zážitek již dříve popsali pro stanici CNN technici, kteří vraceli do provozu tisíce uzemněných letadel zaparkovaných v horkých a suchých pouštích. Třeba australské aerolinky Qantas uskladnily letku Airbusů A380, největších dopravních letadel světa, v kalifornské Mohavské poušti. Kolem teplých pneumatik se tak mohli stulit chřestýši a podvozek opanovat jedovatí hadi. Technici tak před každou kontrolou preventivně bušili do strojů násadami od košťat, aby zvířata odehnali.
V poušti, na letištích i v ostravských hangárech parkovala letadla v době, kdy se létalo nejméně. Pandemie tak Mošnov o zakázky paradoxně nepřipravila. Naopak. V Job Air prodávali parkovací místa, především ale předělávali odstavená letadla podle požadavků nových operátorů. Právě operátoři letadel se v uplynulých dvou letech měnili častěji než kdy dříve, zatímco se na půlku světa valila vlna nákaz, tu druhou opouštěla. Z letadel se stal horký brambor, který si dopravci přehazovali podle potřeby.
A změna operátora je byznys. „Někdo chce třeba jen vyměnit potah na sedadle do svých barev nebo položit vlastní koberec. Jiný si zase objedná speciální zábavní systém, Wi-Fi, záclony a tak dále. Pak se práce prodlužují,“ vysvětluje Stulančák, jehož firmou ročně projde přes sto letadel.
Například za přelakování letadla do barev nového uživatele zákazník zaplatí statisíce dolarů. Větší opravy vyjdou i na miliony dolarů v závislosti na velikosti letadla a rozsahu prací.
Loni Job Air utržil 659 milionů, letos se má blížit osmi stům milionů a do roka a půl chce pokořit miliardovou hranici. Pomoci k tomu má i expanze. V Mošnově zvažují, že by rozšířili svou kvalifikaci o práce na podvozkových nohách, nebo dokonce na motorech. Aktuálně má společnost sjednané zakázky na necelý půlrok dopředu. Co bude v letectví dál, nikdo neví.
Podívejte se na aktuální snímky z mošnovského opravárenského centra:
