Slabé nohy, chabý mozek! Aneb další dobrý důvod, proč se víc hýbat

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Shutterstock

Pohyb nohou je nezbytný pro správné funkce mozku. Pokud nenamáháme dolní končetiny, hrozí nám úbytek nervových kmenových buněk. Následně nedochází v mozku k obnově neuronů a klesá i duševní výkonnost.

 

„Chcete si změřit svou inteligenci? Sáhněte si na stehenní svaly,“ tvrdí guru aerobního tréninku Kenneth P. Cooper. Moderní věda mu dává zapravdu. Intenzivní pohyb nohou skutečně drží mozek v kondici. Vyplývá to z výzkumu italského týmu vedeného Raffaellou Adamiovou z univerzity v Miláně.

Italští biologové omezili laboratorním myším pohyb zadních končetin, ale přední nožky nechali hlodavcům volné. Myši tak mohly normálně přijímat potravu a starat se o čistotu srsti. Na omezení pohybu si rychle zvykly a nevykazovaly známky stresu.

Po měsíci prověřili vědci myším oblast mozku zvanou subventrikulární zóna. Právě tam se nacházejí nervové kmenové buňky, které mají za úkol produkovat nové neurony a další podpůrné buňky mozku. Myši, které nepohybovaly zadními končetinami, měly populaci nervových kmenových buněk zredukovanou na pouhou třetinu.

A co víc, pokud se jim zbývající kmenové buňky měnily na neurony a podpůrné buňky, činily tak velmi liknavě a proces proměny zhusta nedokončily.

Myši nejsou lidé, ale...

Není jednoduché vyvodit z pokusů na myších závěry platné pro člověka. Pro experimenty sledující změny v nervovém systému a mozku je to zvláště složité, protože lidský mozek se v mnoha ohledech vymyká z pravidel platných pro ostatní savce.

Nervové kmenové buňky sehrávají ve funkci myšího mozku klíčovou roli, protože nově vznikající neurony jsou nezbytné pro zvládání nároků spojených s každodenním řešením problémů. Nedávná studie ale neprokázala v mozku dospělých lidí vznik nových neuronů a její autoři z toho vyvodili závěr, že mozek člověka pracuje na zcela jiných principech.

Vzápětí ale jiná studie vznik nových neuronů v mozku dospělých lidí potvrdila a vrátila tak do hry představu, že bez nových neuronů nemůže náš mozek podávat potřebný výkon.

Podle Raffaelly Adamiové platí i pro člověka, že adekvátní zátěž nohou a jejich svalů vysílá signály do nervového systému a ty jsou důležité pro správné funkce mozku.

„Ne náhodou jsme předurčeni k aktivitě – k chůzi, běhu, sedání na bobek a opětovnému vstávání,“ říká italská bioložka. „Náš nervový systém není jednosměrná ulice, kde mozek pouze velí svalům, aby se pohybovaly.“

Pohyb je důležitý

Pokusy italských vědců svědčí o tom, že svaly vysílají signály důležité pro správnou funkci mozku. Prokázali to i na úrovni buněk a molekul. Při omezeném pohybu nohou se dostává do krevního oběhu méně kyslíku. Organismus je vystaven anaerobním poměrům a reaguje na to změnami látkové výměny.

Zásadně se mění funkce celé řady genů. Nejvýraznější proměna byla patrná u genu CDK5Rap1, jenž sehrává rozhodující úlohu při správném fungování mitochondrií a při výrobě energie pro potřeby celého organismu.

Jak zdůrazňuje další člen výzkumného týmu Daniele Bottai, oslabení funkcí mozku může nastávat u řady onemocnění, jež nedovolí člověku intenzivnější zátěž dolních končetin. Může jít např. o následky roztroušené sklerózy nebo narušení funkcí nervů dolních končetin při cukrovce.

Nedostatek pohybu s adekvátní zátěží dolních končetin nás však může negativně poznamenat i při sedavém životním stylu. Italští vědci by rádi prověřili stav kosmonautů, kteří absolvovali delší pohyb ve stavu beztíže. Ti se sice hýbou hodně, ale dolní končetiny zatěžují zcela nedostatečně.

Pokud si z „myší“ studie vezmeme jako ponaučení, že bychom měli pěstovat chůzi, běh a další podobné aktivity, rozhodně nepochybíme. Zcela jistě tak prospějeme svému oběhovému systému a hlavě rozhodně neublížíme.

Článek vyšel na serveru VTM >>>