Slavná Krabí mlhovina na nových snímcích pětkrát jinak

Krabí mlhovina na složeném snímku v pěti částech spektra.

Krabí mlhovina na složeném snímku v pěti částech spektra. Zdroj: NASA, ESA, G. Dubner

Krabí mlhovina v rádiové části spektra
VLA (Karl G. Jansky Very Large Array) pořídil snímek v rádiové části spektra.
Krabí mlhovina v infračervené části spektra
Fotografii v infračervené části spektra pořídil kosmický dalekohled Spitzer
Mlhovina ve viditelné části spektra
11
Fotogalerie

Dalekohledy na Zemi i ve vesmíru se spojily, aby nám přinesly nový pohled na Krabí mlhovinu. Ta představuje pozůstatek po výbuchu supernovy SN 1054. Astronomové publikovali úchvatný snímek mlhoviny, který je složen z pěti fotografií v různých částech spektra.

 

Dalekohledy na Zemi i ve vesmíru se spojily, aby nám přinesly nový pohled na Krabí mlhovinu, která se nachází 6500 světelných let od nás v souhvězdí Býka.

Průměr Krabí mlhoviny je přibližně 11 světelných let a je pozůstatkem po výbuchu supernovy SN 1054, kterou v roce 1054 pozorovali čínští a arabští astronomové.

Astronomové představili nový snímek mlhoviny, který je složen z pěti fotografií v různých částech spektra:

  • červená: fotografie v rádiové části spektra, kterou pořídila síť radioteleskopů VLA (Karl G. Jansky Very Large Array). Soustava se nachází nedaleko amerického města Socorro a skládá se z 27 radioteleskopů o průměru 25 metrů.
  • žlutá: pohled na mlhovinu v infračerveném záření z kosmického dalekohledu Spitzer. Ve vesmíru je od roku 2003.
  • zelená: mlhovina ve viditelné části spektra okem Hubblova kosmického dalekohledu.
  • modrá: ultrafialový pohled na Krabí mlhovinu z kosmické observatoře XMM-Newton, která je ve vesmíru od roku 1999.
  • fialová: rentgenový snímek mlhoviny z další velké kosmické observatoře. Chandra se do vesmíru vydala v roce 1999.

Pozůstatek po velmi hmotné hvězdě

Existují dva typy supernov. V prvním případě „krade“ bílý trpaslík materiál hvězdě, se kterou je v binárním páru. Jakmile hmotnost bílého trpaslíka dosáhne 1,4 Slunce, exploduje jako supernova.

Ve druhém případě máme velmi hmotnou hvězdu, která svůj život zakončí výbuchem supernovy. To byl i případ SN 1054. Vrchní obálka hvězdy je rozmetána do okolí a stane se z ní mlhovina. V jejím centru zůstává pulsar – rychle rotující neutronová hvězda. Objekt o průměru jen několika kilometrů rotuje tak rychle, že se kolem své osy otočí za pouhých 33 milisekund.

Přestože k pozorování supernovy došlo na počátku 11. století, samotná Krabí mlhovina byla objevena až ve 30. letech 18. století.