Slepičí mozek vůbec není hloupý, zjistili vědci
Drobnému chovnému ptáku lidé křivdí, když z něj dělají archetyp hlouposti. Odlišné osobnosti v rámci skupiny dokážou podle potřeb manévrovat či přechytračit soupeře, v některých případech lze dokonce sledovat machiavelistické sklony.
Řeč není o dětech v předškolním věku, ale o kuru domácím – přesněji o tom, jak nejpočetnějšího domestikovaného tvora na světě představil průzkum v rámci projektu The Someone.
„Potvrdili jsme dokonce, že disponují dedukcí, která se u lidí vyvíjí zpravidla až po sedmém roku života,“ vysvětloval vedoucí projektu Lori Marino v odborném časopisu Anima Cognition. Výzkum prokázal, že slepice se v určité míře orientují i v matematice.
Trénovaná kuřata dokázala rozlišovat množství zrní a přizpůsobovat mu jednání. Vědci kuřata cvičili k vykonávání série úkonů, kur se v nich pak překvapivě snadno orientoval. Z výzkumu rovněž vyplynulo, že pták disponuje sebeovládáním, které mu ve výsledku zajistí lepší odměnu – v tomto případě v podobě objemnější dávky zrní.
Vědci se zaměřili rovněž na analýzu chování a komunikace: odhalili 24 zvukových signálů, jež pták používá. Souběžně s tím identifikovali několik druhů postojů, které v komunikaci sehrávají informační roli.
Stejně jako ostatní zvířata i kuřata velmi dobře vnímala časové intervaly a podle nich „předpokládala“ vývoj dalších událostí. A tak nadávat někomu do slepičích mozků nakonec může být i lichocením.
