Surikaty v zoo ničí stres. Stále musejí hlídkovat

Plyšák, co se nezdá

Plyšák, co se nezdá Zdroj: Profimedia

Malý baští každé dvě až tři hodiny.
Pocit bezpečí prožívá v dlani ošetřovatelky.
Malý baští každé dvě až tři hodiny.
Surikata
Surikata v zoo
12
Fotogalerie

Moderní doba se podepisuje na čemkoli a na komkoli. Výzkumníci z University of Exeter tvrdí, že toto všeobecné pořekadlo platí také pro poměrně nečekaný subjekt: surikaty

Roztomilá šelma známá vzpřímenou polohou a stálým hlídkováním, která je v zoo oblíbenou dětskou atrakcí, tam také trpí chronickým stresem. A z toho prý plynou časté zdravotní potíže surikat – kratší průměrná doba dožití či nepravidelné stravování. „Zvěř v zoo může být ve stresu i v okamžiku, kdy nevykazuje typické behaviorální problémy,“ tvrdí autorka studie Emma Vitikainenová.

Podle ní v případě surikat vyvolávají problémy život v nepříliš početných skupinách, a hlavně neustálé přívaly návštěvníků. Zoologové míru vystresovanosti surikat zjišťovali měřením glukokortikoidů ve výkalech šelem. Hodnoty pak porovnávali s daty získanými ze vzorků volně žijících surikat. Vědci na základě výzkumu doporučili, aby šelmy nebyly v zoo ve skupinách menších než dvacet jedinců. Divoké surikaty totiž žijí právě ve dvaceti- až třicetičlenných tlupách, které jim dávají větší pocit bezpečí.

Ošetřovatelé mají zvážit třeba i velikost výběhu pro takovou skupinu, a hlavně regulovat proudy návštěvníků, kteří surikaty navštěvují