OBRAZEM: Svět Tomáše Bati v barvách. Podívejte se na nejslavnější zlínskou továrnu

Na fotografii jsou zachyceny mladé ženy na lavičce před zlínským zámkem v roce 1936. Tyto dívky byly studentkami Baťovy školy práce.

Na fotografii jsou zachyceny mladé ženy na lavičce před zlínským zámkem v roce 1936. Tyto dívky byly studentkami Baťovy školy práce. Zdroj: Nadace Tomáše Bati

Komplexní tovární areál ve 20. letech
Dílna na výrobu kopyt (1922–1924)
Rozestavěná 21. budova (1937)
Učeň koželužen ve 40. letech
Listerova motorová kára určená k přepravě strojů (1935)
20
Fotogalerie

Dobové fotografie baťovského Zlína patří k velmi oblíbeným. Divák je ohromen funkcionalistickou architekturou, čistými liniemi a běžným životem v ulicích. Málokdo se však zamýšlí nad tím, jak vypadala tato průmyslová metropole ve skutečnosti a jaká energie z ní byla cítit, když ji lidé vnímali v plné síle barev. Podívejte se.

Nadace Tomáše Bati s podporou města Zlín připravila v minulosti on-line výstavu, která vám dovolí popustit uzdu fantazie a poprvé vidět baťovský Zlín barevnou optikou na www.nejdeneexistuje.cz

„Výstava přináší mnoho nových informací a pomáhá člověku vnímat baťovský Zlín v tehdejší skutečnosti. Osobně mi bylo velmi líto, že vzhledem ke všem opatřením nebylo možné, aby si výstavu prohlédli všichni zájemci. Doba se mění a my se jí snažíme maximálně přizpůsobit, abychom zůstali v kontaktu s příznivci baťovského odkazu. Ačkoliv on-line svět nedokáže nikdy nahradit osobní kontakt, jsem rád, že jsme našli způsob, jak výstavu znovu zpřístupnit. Věřím, že v této nelehké době můžeme tímto způsobem potěšit mnoho lidí,“ uvedl při zahájení výstavy Pavel Velev, ředitel Nadace Tomáše Bati.

Fotografie mapují běžný život v baťovském Zlíně v době jeho největšího rozmachu, a to v letech 1920–1945. Autory původních černobílých fotografií jsou významní firemní fotografové František Evják, Josef Vaňhara, Josef Macháček a další. Fotografie byly vybrány tak, aby obsáhly téměř celé spektrum činností firmy Baťa a života ve Zlíně.

Autory výstavy jsou Gabriela Končitíková z Nadace Tomáše Bati a Vladimír Parízek, který se ujal pracné techniky kolorování. Samotné kolorování bylo výsledkem rozsáhlé studie původních možných barev, které mohly být v dobovém Zlíně k vidění, ale také částečným popouštěním fantazie, například při kolorování konkrétních osob a jejich oblečení.

„Technika kolorováni spočívá ve vytvoření nových vrstev fotografie, kdy jsou jednotlivé části ručně překresleny a nahrazeny barvou, která se prolne do stupňů šedi a zachová tak původní vzhled bez násilného překrytí. K dosažení reálného výsledku se nanáší další vrstvy odstínu základní barvy, aby se zvýraznily hrany záhybů oblečení, vrásky, části objektů atd. Další vrstvy obsahují například nečistoty a rez. Zkombinováním průhledností vrstev, dosycením a úpravou světelnosti vzniká finální obraz,“ popsal techniku kolorování Parízek při zahájení výstavy.