Téma: Dobývání Luny. Připomeňte si fakta o programu Apollo

20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch.

20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. Zdroj: Profimedia

20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch.
20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch.
Přistání na Měsíci
Velitelský modul Apolla 11
Projekce rakety Saturn V na Washingtonově monumentu
26
Fotogalerie

Půl století uplyne od okamžiku, kdy se lidská stopa objevila na prvním (a zároveň posledním) mimozemském tělese – na Měsíci. Rozhodnutí amerického prezidenta J. F. Kennedyho z roku 1961 poznamenalo americkou politiku a ekonomiku na celé dekády, dalo šanci „zazářit“ dnes již slavnému úřadu NASA a ovlivnilo nejednu generaci fyziků, matematiků a inženýrů. V neposlední řadě přispělo k ustavení Spojených států, které do té doby prohrávaly vesmírný závod se Sovětským svazem, jako vesmírné velmoci. Zde je výběr několika více či méně známých faktů, které legendární americký program Apollo vygeneroval.

Ekonomika projektu Apollo

• První odhad nákladů mise Apollo hovořil o tehdejších sedmi miliardách dolarů. Administrátor NASA James Webb jej poté nicméně upravil na podle něj realističtější částku dvacet miliard dolarů. Konečné náklady podle zprávy pro Kongres činily 25,4 miliardy dolarů. S ohledem na HDP a inflaci by dnes projekt Apollo vyšel americký rozpočet na 702,3 miliardy dolarů.

• V roce 1966 do programu Apollo putovalo 4,4 procenta federálního rozpočtu. V současnosti nedosahuje rozpočet NASA ani půl procenta.

• V průběhu šedesátých let o financování vesmírného projektu pochybovalo až 60 procent obyvatel USA.

• Živý přenos přistání sledovalo 650 milionů lidí, vysílal se ve třech desítkách zemí včetně Československa. Rusko ani Čína živé záběry do televize nepustily.

• V rámci projektu cesty na Měsíc vzniklo asi 6300 patentů, například detektory kouře.

• Na konci šedesátých let v USA prudce rostl zájem o vědu, počet doktorandů na technických a matematických oborech se během několika let ztrojnásobil.

• V roce 1963 do programu Apollo putovalo 60 procent americké produkce integrovaných obvodů.

20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch.20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch.|Profimedia

Kamenné dědictví

• Důležitost letů na Měsíc spočívala nejen v technologickém posunu a prokázání schopností USA, ale také ve sběru vzorků měsíčního povrchu. Šestice misí Apollo dovezla z Měsíce celkem 382 kilogramů měsíčního materiálu.

• Vzorky NASA uchovává v Kennedyho vesmírném středisku, 15 procent dovezeného materiálu je uloženo na tajném místě.

• Nejstarší měsíční kámen byl datován na zhruba 4,44 miliardy let. Pro srovnání: nejstarší kámen nalezený na Zemi byl datován maximálně na 4,28 miliardy let.

• Sběr kamenů na Měsíci probíhal cíleně. Astronauti je předtím nafotili ze všech stran a pak uzavřeli do kontejneru.

• Nejvíce vzorků z Měsíce dovezla mise Apollo 15.

• Apollo 17 byla jediná mise, v jejímž rámci se na Měsíc podíval profesionální geolog – Harrison Schmitt.

• Aby vzorky nepřišly do kontaktu se zemskou atmosférou a nedošlo tak k jejich kontaminaci či ztrátě chemických vlastností, jsou zabaleny v hliníkových kontejnerech a v trojiných teflonových sáčcích, uložené v suché dusíkové atmosféře. Při práci s nimi se smějí používat jen teflonové rukavice, hliníkové či ocelové nástroje a diamantová pila. Vše se odehrává v přetlakových boxech, rovněž v ochranné dusíkové atmosféře. Dovezeny byly v bednách uchovávajících vakuum, na Zemi byly otevřeny také ve vakuu, poté přebaleny.

20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch.20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch.|Profimedia

Základní fakta programu Apollo

25. května 1961 JFK oznámil plán USA přistát na Měsíci.

20. července 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci.

24. července 1969 se vrátili na Zemi.

Na Měsíci přistálo celkem šest misí programu Apollo, poslední v prosinci 1972.

Po Měsíci se prošlo či projelo celkem 12 lidí, dva z každé mise.

Apollo 11 své místo přistání minulo, přesně přistála až mise Apollo 12 v listopadu 1969.

Největší drama při letu zažili astronauti mise Apollo 13, když jim explodoval zásobník kyslíku. Trojice mužů se jen se štěstím vrátila na Zemi.

Po Měsíci se i jezdilo – lunární rovery využily mise Apollo 15, 16 a 17.

Tři astronauti – Virgil Ivan Grissom, Edward Higgins White a Roger Bruce Chaffee – přišli v průběhu programu o život při testu lodi Apollo 1.