Kastrační program, případně jinou pomoc opuštěným zvířatům, nabízí jen třicítka českých měst a obcí. To je sotva půl procenta z celkového počtu. Vyplývá to z průzkumu spolku Můj život s kočkou. Povinnost postarat se o toulavé psy a kočky přitom obcím a městům ukládá zákon.
Spolek považuje za klíčovou součást prevence problémů se zvířaty jejich kastraci. Proto vytvořil takzvanou kočičí kastrační mapu. Z ní vyplývá, které obce se toulavým kočkám věnují.
„Udělali jsme obří průzkum mezi všemi českými městy a obcemi. Z toho, co nám obce poslaly, jsme potom vytvořili kastrační mapu. Lidé se na ní dozví, která města a obce přispívají na kastrace koček, jakými částkami a za jakých podmínek. Současně se ale přesvědčí o tom, že obce toulavá zvířata příliš nezajímají," říká Adéla Kroupová ze skupiny Můj život s kočkou s tím, že spolek na mapě pracoval celý loňský rok a oslovil všech 6,4 tisíce obcí a měst.
Z průzkumu vyplynulo, že většina obcí problém s toulavými kočkami vůbec neřeší. Jakýkoliv kastrační program nebo jinou pomoc toulavým zvířatům potvrdilo jen 30 měst a obcí. „Obce se o toulavé kočky a psy postarat musejí, ukládá jim to zákon. Jak jsme si ale ověřili, většina z nich tento zákon dovedně obchází," říká další člen skupiny Mirek Vymětal.
Spolek Můj život s kočkou proto plánuje další kroky. S těmi městy a obcemi, které ještě kastrační programy nemají, chce spolek postupně jednat. „Chceme jim ukázat, že když to zvládají jinde, oni to budou umět taky,“ říká Kroupová a dodává: „Samozřejmě se budeme snažit také o masivní osvětu obyvatelstva, protože většina koček skončí na ulici kvůli chybám majitelů a jejich nezodpovědnosti.“
Kromě toho chce skupina iniciovat změnu legislativy. „Dnešní vágní znění zákona se musí zpřesnit. A to tak, aby byla povinnost obcí postarat se o toulavé kočky nejenom jasně definovaná, ale také vymahatelná," dodává Adéla Kroupová. Nejlepší cestu vidí právě v povinném čipování a časných kastracích toulavých koček. „To je jediná humánní a ohleduplná cesta. Polodivoké kočky, zvyklé žít v určitých lokalitách, by se měly vykastrovat a vrátit zpět. Za to by měla převzít města odpovědnost. Dnes často jen vydají nesmyslné zákazy krmení koček, čímž ale situaci jenom zhorší," uzavírá.
Zvířata jsou totiž v některých lokalitách přemnožená a útulky už je nezvládají přijmout. Podle odhadů Nadace na ochranu zvířat přijmou útulky každoročně asi 35 tisíc nových přírůstků. Každý rok se podle Eurostatu ocitne bez domova odhadem 1,5 procenta mazlíčků, kteří původně žili v domácnostech.
V případě Česka, kde lidé chovají asi 1,9 milionu koček, tedy na ulici živoří více než 28,5 tisíce zvířat. Pokud kočky nejsou naočkované a vykastrované, množí se doslova geometrickou řadou. Toulavé kočky pak trpí hlady a nemocemi. Ohrožují navíc další volně žijící zvířata – například některé vzácné druhy ještěrek a ptáků. „Kočky, které lidi nechali bez pomoci na ulici, se totiž musí něčím uživit,“ vysvětluje Kroupová.
Podle bleskového průzkumu, který Můj život s kočkou provedl na začátku tohoto roku mezi 369 respondenty běžné populace, vidí kastraci jako vhodný nástroj regulace toulavých psů a koček dokonce 93,4 procenta lidí.
