V Brně finišuje rekonstrukce autobusového nádraží Zvonařka. Brutalistický styl zůstává

Vizualizace nově zrekonstruovaného autobusového nádraží Zvonařka

Vizualizace nově zrekonstruovaného autobusového nádraží Zvonařka Zdroj: Architektonické studio Chybik+Kristof Architects & Urban Designers

Současný stav autobusového nádraží Zvonařka v Brně
Vizualizace nově zrekonstruovaného autobusového nádraží Zvonařka
Současný stav autobusového nádraží Zvonařka v Brně
Současný stav autobusového nádraží Zvonařka v Brně
Vizualizace nově zrekonstruovaného autobusového nádraží Zvonařka
9
Fotogalerie

Počátkem příštího roku má být kompletně dokončena rekonstrukce jednoho z nejvýznamnějších veřejných prostor v Brně, autobusového nádraží Zvonařka. Projekt zahájený v listopadu 2019 podle návrhu studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers přitom zachová brutalistický styl stavby z roku 1988. Majitele nádraží, společnost ČSAD Brno holding, vyjde rekonstrukce na asi sto milionů korun.

 

Součástí renovace Zvonařky je přehodnocení veřejného prostoru na funkční objekt přizpůsobený současným potřebám. V listopadu 2019 byla stavba očištěna a natřena nátěrem ve světlém odstínu, který opticky zvětšuje její výšku. Prostor se tak vyčistil a ucelil. Následovala oprava ocelové příhradové konstrukce střechy, díla unikátního v celoevropském měřítku. Odborníci teď dolaďují poslední detaily nového nasvětlení konstrukce pomocí téměř čtyř set světel.

Modernizaci podstoupí také střecha nad nástupišti, kde zůstane parkování pro stovku autobusů. Na střeše také vznikne 53 nových parkovacích míst pro veřejnost propojených výtahem s nástupišti a výpravní budovou. 

Architekti při regeneraci nádraží, kterým denně projde průměrně 25 tisíc cestujících, museli brát v úvahu celou řadu faktorů. „Za prvé architektura reaguje na potřebnou funkčnost objektu, jejíž řešení musí být jasně definované a účelné. Za druhé veškerý důraz je kladen na potřeby uživatele prostoru,“ vysvětluje jeden z autorů, architekt Ondřej Chybík.

„Třetím a nejdůležitějším principem je, že architekti zasahují do křehkého ekosystému, ve kterém se propojují společensko-politické faktory, ekonomika, historická dědictví a obavy o životní prostředí. Musíme proto brát v úvahu všechny tyto aspekty,“ dodává Chybík.