Vědci překonali jednu z velkých překážek dlouhého pobytu na Měsíci. Zjistili, jak se zbavit prachu

Slavná stopa v prachu, kterou na povrchu Měsíce zanechala mise Apollo 11

Slavná stopa v prachu, kterou na povrchu Měsíce zanechala mise Apollo 11 Zdroj: NASA Neil Armstrong a Neil Armstrong

Tým výzkumníků z University of Colorado v americkém Boulderu vyvinul nové řešení jednoho z nejpalčivějších problémů, kterým budou astronauti čelit při dlouhodobém pobytu na Měsíci (hned po udržitelném získávání dýchatelného vzduchu, vody či energie). A sice jak se zbavit tamního přilnavého prachu. Stačí prý použít soustředěný paprsek elektronů neboli „elektronovou sprchu“.

„Usazený prach doslova odskočí,“ uvedl jeden z výzkumníků Benjamin Farr, když popisoval efektivitu nízkoenergetického paprsku negativně nabitých elektronů. Ten při testech vykázal 75procentní až 85procentní efektivitu na řadě povrchů. Testování proběhlo ve vakuové komoře, jako náhražka reálného regolitového prachu, který je na Zemi extrémně drahý, byla použita jeho napodobenina vyvinutá inženýry z NASA (mikroskopicky zvětšená na snímku).

Prach z měsíčních hornin známých obecně jako regolit je nebezpečný nejen pro elektronická zařízení či solární panely, ale také pro člověka – po vdechnutí může způsobit vzhledem k velmi velké ostrosti částic značné zdravotní komplikace. Navíc je konstantně bombardován kosmickým zářením a má proto silný elektrický náboj. Ten jednak může zkratovat elektrická zařízení, na nichž se prach usazuje, jednak ale také může za jeho extrémní přilnavost.

Například astronaut mise Apollo 17 Harrison Schmitt popsal, jak je měsíční prach takřka nemožné smýt či sedřít z kůže a také to, že si na něj vyvinul alergickou reakci. Vůni prachu přirovnal k pachu střelného prachu po výstřelu ze zbraně.

„Fungovalo to pěkně, ale naše práce ještě není zdaleka hotova,“ dodal Farr s odkazem na fakt, že jeho týmu ještě zbývá vyvinout kompletní „elektronovou sprchu“ a způsob, jak zvýšit její čisticí výkon.