Výzkumné kapacity řady nejprestižnějších světových ústavů se v současnosti soustředí už nejen na popsání nového koronaviru SARSCoV-2 a způsobů jeho interakce s organismem, ale také na hledání jeho slabých míst, protilátek, vakcíny. Čtvrt roku bádání již nese první výsledky. Zde je přehled vybraných zjištění, objevů a běžících projektů.
- Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity v pátek vydali studii genetického původu nového koronaviru. Za pomoci umělé inteligence v ní vyvracejí dosavadní domněnky o tom, že vir je umělým konstruktem. Řada fake news se v tomto ohledu odvolávala na americký výzkum koronavirů z roku 2002, v podezření byl několik týdnů od propuknutí epidemie ve Wu-chanu také únik z tamní laboratoře pro studium extrémně nebezpečných virů.
- Podle zatím neověřené studie jsou k novému koronaviru náchylnější lidé s krevní skupinou A, lidé s krevní skupinou 0 měli významně nižší šanci nákazy. Jde o výsledek analýzy metadat o ošetřování nakažených ve Wu-chanu a Šen-čenu. Samotní autoři upozornili, že i když odhalili statistické odchylky vyšší četnosti nákazy daných krevních skupin od běžného rozložení v populaci, nemusí, ale může, jít o zásadní faktor.
Původce nemoci COVID-19 přeskočl na lidi zřejmě z toulavých psů >>>
- Koronaviry obecně lze deaktivovat do jedné minuty, když se povrchy dezinfikují až 71procentním alkoholem nebo čisticími prostředky s peroxidem vodíku či chlornanem sodným.
- Lékaři z Číny popsali řadu způsobů, jak postupovat při léčbě pacientů s COVID-19. Vedle udržování rovnováhy elektrolytů, podávání léků proti sekundární infekci či přípravků zabraňujících nedokysličování krve popsali také případy, kdy stav pacientů stabilizovalo i moderování jejich střevní mikroflory. U desetiny pacientů prý docházelo k rapitnímu úbytku bifidobacilů a laktobacilů ve střevní mikroflóře. Jejich znovuzavedení do trávicího traktu napomohlo k celkovému zlepšení nebo alespoň stabilizaci jejich stavu.
- Vir může být podle vědců amerického institutu NIAID v kapénkách vznášejících se ve vzduchu nebezpečný i několik hodin. Čínští vládní experti dříve uváděli, že ve vzduchu virus setrvává jen 30 minut, jejich studii ale časopis Practical Preventive Medicine několik dní po zveřejnění z neznámých důvodů stáhl.
- Při výskytu v aerosolových kapičkách ztrácí půlka virových částic schopnosti po přibližně 66 minutách. To by znamenalo, že zhruba po třech hodinách množství životaschopných částic klesá na 12,5 procenta, zanedbatelným se ale stává až výrazně později.
- Na kartonu vir zůstává aktivní až 24 hodin, na plastovém či nerezovém povrchu byl funkční virus zaznamenán dokonce i po třech dnech. Nejkratší byla jeho životnost na mědi, kde virus už po uplynutí čtyř hodin nezaznamenali.
- Investiční náklady mohou podle ředitelů společností zapojených do vývoje činit až 800 milionů dolarů. Po vývoji vakcíny může do jejího schválení uplynout více než rok.
- Světová zdravotnická organizace koordinuje práci na studii o účinnosti pěti léků na nemoc, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Do výzkumu se zapojily nemocnice v devíti zemích. Vědci testují účinky některých léků na nemoc COVID-19, například některých antivirotik používaných v boji proti HIV. Zároveň podle šéfa WHO začaly i první klinické testy vakcíny proti koronaviru.
- Na vývoji vakcíny či antivirotik proti rychle se šířícímu koronaviru pracují desítky vědeckých týmů po celém světě. Kromě očkování s trvalým účinkem hledají rovněž takové vakcíny, jež by pacienty ochránily například jen na několik měsíců, než se podaří vynalézt řešení s dlouhodobějším efektem.
- Ruští vědci začali v laboratořích na Sibiři testovat vlastní prototypy vakcín. Výzkumníci z vědeckého střediska Vektor u Novosibirska použili šest různých technologických platforem a zjišťují jejich účinnost a dávkování.
- Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v sobotu schválil k širokému využití nový test na nemoc COVID-19, jehož výsledky jsou dostupné do 45minut. Jde o nejrychlejší test na světě a vyrobila jej kalifornská firma Cepheid. Do té doby nejrychlejší test vyráběla firma Roche a trval tři hodiny.
- Australští vědci zmapovali imunitní reakci na koronavirus, kterou měla jedna z prvních nakažených v zemi, což jim pomohlo odhadnout, kdy se vyléčí. Reakce imunitního systému na koronavirus se podobá tomu, jak tělo zápasí s chřipkou. Závěry pomáhají vědcům porozumět, proč se někteří pacienti vyléčí, zatímco u jiných se vyvinou vážnější respirační problémy.
