Vědci úspěšně pokračují ve vývoji „super rostlin“ nebo „super stromů“, schopných pomoci lidstvu vyřešit problém s nadprodukcí skleníkových plynů. Projekt kalifornského Salk Institute for Biological Studies s názvem Harnessing Plants počítá s tím, že rostlina budoucnosti by měla mít hustší a hlubší kořeny, které budou na sebe vázat a dlouhodobě „uskladňovat“ více CO2 než většina současných rostlin.
Rostliny při svém růstu spotřebovávají kysličník uhličitý, jakmile ale tlejí nebo hoří, zase plyn do ovzduší uvolňují. Vědci nyní zkoumají způsob, jak tuto rovnováhu narušit. Geneticky modifikované rostliny by měly v budoucnu mnohem víc uhlíku ukládat než produkovat.
Ani taková schopnost by však v boji proti změnám klimatu neměla očekávaný význam, pokud by modifikovaný rostlinný organismus oxid uhličitý při svém rozkladu zase neuvolnil.
Tento problém by ale vědci údajně vyřešili tím, že geneticky upravená rostlina produkuje více suberinu, tedy látky, z níž se skládá korek. Ten (třeba v případě korkových dubů) chrání rostlinu tím, že je prakticky nepropustný pro vodu i plyny, včetně CO2.
Salk Institute jako příklad vlastností korku uvádí jeho využití k výrobě korkových zátek na víno. Každý člověk si může všimnout, že zátka se v přírodě prakticky nerozkládá, v nezměněné podobě vydrží i na skládce velmi dlouhou dobu. A podobně by se měly teoreticky chovat i rostliny se zvýšenou produkcí suberinu.
