V živočišné říši není obvyklé, aby divoce žijící jedinci pečovali o cizí mladé. Pokud k takovéto zvířecí adopci vůbec dojde, děje se tak jen v rámci skupiny příbuzných – například opičí tlupy či stejného stáda.
Velké překvapení proto mezi vědci způsobilo zjištění, že delfín skákavý přijal mládě elektry tmavé – rovněž kytovce z čeledi delfínovitých. Tento historicky teprve druhý zaznamenaný případ mezidruhové adopce popsali výzkumníci z asociace Groupe d’Étude des Mammifères Marins ve Francouzské Polynésii.
Vědci sledovali samici delfína skákavého, kterou v roce 2014 zaregistrovali s vlastním mládětem a ještě jedním, které identifikovali jako elektru tmavou.
Zpočátku nešlo o nic zásadního – delfíní samice čas od času „unášejí“ mláďata jiných druhů, když přijdou o své vlastní. Nějaký čas si s nimi hrají, mnohdy o ně i několik dní pečují, než je nechají napospas osudu.
Tato samice však své mládě stále měla a podle dřívějších poznatků se dalo očekávat, že elektru za nějaký čas opustí. Překvapení nastalo, když byla s oběma mláďaty pozorována v průběhu celého roku. To už vědci tušili, že jde o něco neobvyklého. Mezi roky 2015 a 2016 se navíc její vlastní mládě ztratilo a samice tak dodnes zůstala se svým adoptovaným potomkem jiného druhu.
„Je velmi těžké odhadnout, odkud se mládě elektry vzalo. Víme jen, že z nějakého důvodu uspělo a s nevlastní matkou zůstalo dokonce déle než původní potomek,“ píše ve studii publikované v časopise Ethology první autorka Pamela Carzonová.
„Velmi pravděpodobně šlo o přesné načasování. Delfíní matka si tvořila se svým mládětem rodičovské pouto, a když se mládě elektry v tomto okamžiku ke dvojici nachomýtlo, stalo se novým členem rodiny,“ uvedla pro web National Geographic behaviorální ekoložka Erica Tennehouseová z Univerzity v Lundu.
„Mládě elektry se od té doby zcela začlenilo do hejna delfínů skákavých, chová se jako delfín skákavý, hraje si s ostatními mláďaty a podle všeho i komunikuje s ostatními jedinci hejna,“ podotýká Carzonová, podle které se ke způsobu života svého druhu – tedy elektry tmavé – zvíře patrně vrátí až v okamžiku, kdy bude odstaveno.
První vědecky zaznamenaný případ mezidruhové adopce byl zdokumentován v roce 2006, kdy pár malp kapucínských vychoval kosmana bělovousého. „Bylo to něco šokujícího,“ uvedla vedoucí tehdejší studie primatoložka Patrícia Izarová.
