Vědci zjistili, že inspiraci pro extrémně černé materiály mají hledat u motýlů

Struktura křídel motýlů  jim pomáhá mít extrémně černé zbarvení

Struktura křídel motýlů jim pomáhá mít extrémně černé zbarvení Zdroj: DirkHeumannK1966, Barnard Dupont

Struktura křídel motýlů  jim pomáhá mít extrémně černé zbarvení
2
Fotogalerie

Dosud nejrozsáhlejší studii extrémně tmavých motýlů provedli biologové z Dukeovy univerzity v americkém Durhamu. Popsali v ní struktury šupin na křídlech desítky druhů tohoto hmyzu. Ty jsou totiž ve výsledku odpovědné za extrémně černé vybarvení křídel. U řady exemplářů šlo přitom o černost, která bez problémů konkurovala známé Vantablack – po určitý čas nejčernější barvě světa.

Zabarvení křídel některých motýlů pohlcovalo 99,94 procenta světla, které na ně dopadlo. Pro srovnání: Vantablack pohlcuje 99,96 procenta světla a aktuálně nejtmavším materiálem světa jsou vertikálně uspořádané uhlíkové nanotrubičky (CNT), které absorbují 99,995 procenta světla.

„Šupinová struktura křídel některých druhů motýlů je unikátní nejen svou výslednou čerností, ale také celkovou tenkostí,“ píší entomologové ve studii, kterou vydal časopis Nature Communications. Nános motýlí černi je totiž ve srovnání s Vantablack či CNT jen pětinový.

Pohled elektronovým mikroskopem odhalil nejrůznější „houbovité, šupinaté uspořádání s různě hlubokými hřebeny, které jsou podporované pilířovými strukturami“. Vědci se doposud domnívali, že právě mezery a jejich četnost mezi zmíněnými pilíři ovlivňovaly výslednou černost.

Jeden z autorů studie Sönke Johnsen se však domnívá, že významnější je spíše hloubka zmíněných hřebenů a výška pilířů. Vědci totiž zmíněné struktury převedli do modelů v počítači, kde posléze měnili jejich plasticitu. Právě modely šupin bez oněch hřebenů pak ve výsledku odrážely až 16krát více světla. „To je skok od ultračerné k prosté hnědé,“ říká Johnsen. Pro srovnání, i nejsvětlejší zkoumaný motýl měl svá křídla minimálně desetkrát tmavší, než je černé uhlí či samet.

„Sice jsme do detailu popsali, jak moc jsou černí a jakým strukturám šupin na svých křídlech tomu motýli vděčí, stále ale nevíme, proč jsou tak černí,“ uvedl doktorand a další z autorů studie Alex Davis. Podle něho výzkum v tomto směru zaostal, a nikdo proto není schopen říci, zda čerň motýlům slouží jako ochrana před predátory, jako varovný signál či prostě jako vizuální prvek pro hledání partnera.