Intenzita reakce imunitního systému těla na napadení novým koronavirem se stala vedle hledání léku či vakcíny jedním z hlavních výzkumných proudů, kterými se vědci ve světě ubírají. Lékaři z Weizmannova Institutu věd v izraelském Rechovotu nyní detailně popsali proces, který nastává v pacientech s těžkým anebo se středně vážným průběhem nemoci COVID-19.
Virus podle nich dokáže zcela vyřadit imunitní systém – deaktivuje T-lymfocyty, tedy typ bílých krvinek zodpovědný mimo jiné i za likvidaci ostatních virových či bakteriálních hrozeb, a makrofágy, které v organismu pohlcují jednak viry a bakterie, jednak ale také „uklízejí“ zbytky infikovaných buněk. Izraelci na výzkumu spolupracovali se svými kolegy z Číny. Zatím se jim však nepodařilo určit faktory, které rozhodují o tom, zda u pacienta dojde k těžkému nebo jen lehkému průběhu nemoci – tedy co přesně rozhodne o deaktivaci zmíněných T-lymfocytů, nebo o nahrazení zmíněných makrofágů.
Studie nizozemských lékařů z University Medical Center v Groningenu mezitím odhalila důvod, proč jsou nemoci COVID-19 dle statistik až o 50 procent náchylnější muži: v jejich plicích se totiž mnohem častěji vyskytuje vyšší koncentrace enzymu ACE2. Právě ten totiž působí jako hlavní vstupní prostředek viru při napadení buňky. Lékaři ovšem pracovali jen se specifickým vzorkem pacientů: byli to starší lidé trpící selháváním srdce, navíc nebyli nakažení. Svá zjištění publikovali v časopisu European Society of Cardiology.
